Čtyřiadvacetiletý forvard extraligové Energie, který většinu minulé sezony strávil v prvoligové Jihlavě, však podle svých slov na vlastní statistiky nehledí.
„V této situaci musí jít nějaké osobní uspokojení a hodnocení stranou,“ tvrdí Flek. „Samozřejmě jsem rád, že mi to tam padá. Ale nejdůležitější je, jak dopadne komplet celý tým.“
Energie si zatím nevede špatně. Po úvodní domácí porážce 3:4 s Jihlavou dokázala ve všech třech dalších zápasech bodovat. Jak jste se startem baráže spokojení?
Myslím, že první zápas s Jihlavou jsme měli vyhrát. Věřili jsme si na ni, třikrát jsme vedli, ale bohužel se nám to nepodařilo dotáhnout. A stejně tak mě mrzí nedělní domácí zápas s Pardubicemi, ve kterém jsme před třetí třetinou vedli o dva góly (i díky Flekově hattricku 4:2), a ještě jsme prohráli v prodloužení. Ale bohužel, je to tak, jak to je.
Ve čtyřčlenné tabulce vám ale zatím patří druhé místo. Kdybyste ho udrželi do konce soutěže, jste zachránění.
Myslím si, že je to dost vyrovnané. Akorát Jihlava je odskočená, od nás aktuálně na tři body. Ale když ji v pátek porazíme, máme bodů stejně. Zatím je to nahňácané na sobě, bude rozhodovat každá chybička, každé vítězství.
Co říkáte na to, že baráž zatím vede tým, od kterého se to čekalo asi nejméně?
Překvapilo mě, jak to kluci z Jihlavy v uvozovkách válcují. Ale teď je řada na nás.
Vy jste v Jihlavě loni působil. Jak se na návrat na Horácký zimní stadion těšíte?
Moc. Určitě se mi vybaví nějaké vzpomínky. Navíc jsem koukal, že je tam teď na baráž vyprodáno, což je nějakých šest tisíc lidí. Ještě v té plechárně je skvělá amosféra, je tam ozvěna. Takže se na zápas opravdu těším. A doufám, že pro nás dopadne dobře.
Loni jste za Duklu hrál v základní části první ligy, ale přišel jste jak o play-off, tak o baráž. Jak moc to mrzelo?
S Dávidem Grígerem, který tam také působil, si nás stáhli zpátky do Varů. Play-off jsme ještě hrát mohli, ale chtěli nás ve Varech. Takže jsme se někdy okolo Nového roku vraceli. Kluci, kteří v Jihlavě ještě pokračovali, baráž taky hrát nemohli. Protože jsme všichni hráči Karlových Varů a hráli bychom proti mateřskému týmu. Určitě to mrzelo, bojovali jsme tam celou sezonu. Ale prostě náš klub jsou Vary. A tak to je.
Jste s někým z bývalých spoluhráčů z Jihlavy stále v kontaktu?
Určitě, s klukama si občas napíšeme. S Ríšou Divišem, s Vojtou Zadražilem, který už tam taky nepůsobí. Ale s některými v kontaktu jsem.
Vary sice byly v prolínací soutěži i loni, pro vás je to ale první baráž, do které jste zasáhl. Jak moc náročná tato soutěž je? Pro tým, který v ní obhajuje extraligovou příslušnost?
Myslím, že pro nás je to fyzicky i psychicky náročnější než pro prvoligové týmy. Jak se říká: oni můžou, my musíme. Ale začíná se na stejné startovní lajně, šanci má každý stejnou. A je jen na něm, jak se s tím popere.
