Co říkáte tak omlazené sestavě?
To není otázka na mě, spíš na vedení. Prostě se rozhodli to takhle omladit. Kluci teď potřebujou důvěru a povzbuzení. Doufám, že se to zlepší. Jestli jsou mladí nebo staří, musíme hrát jako jedno mužstvo. A bojovat až do konce.
Vy si ještě vzpomenete na své začátky ve Varech?
Samozřejmě. Na led jsme chodili párkrát. Udělat na sebe faul, jezdit po ledě. S Milanem Procházkou, Lukášem Bednaříkem, Miroslavem Hlinkou. Trvalo to pět let.
Nejdéle asi pod trenérem Venerou. Co vám říkal, když jste šli na led?
Hlavně lítejte, budou na vás fauly. Víc se po vás nechce. Hrajte klidně na nula nula. Když dáte gól, jen plus.
Jenže zrovna tohle se teď vašim mladíkům příliš nedaří.
Věřím, že se to zlepší. Že dotáhneme naše tažení do vítězného konce. Že nebudeme nakonec hrát play-out. To není na moje nervy. Zažil jsem to loni a už nechci. Hrát v Boleslavi o bytí a nebytí a dát vítězný gól tři minuty před koncem? Díky, už ne.
Říkal jste si to i v zápase s Brnem?
Určitě. Když se podíváte na tabulku, bylo dva body pod námi a teď nás přeskočilo. Mohli jsme mu odskočit, místo toho se na nás budou tlačit zespodu další týmy.
Když nedáváte góly, nevyhrajete. Brno jste výrazně přestříleli.
Málo gólů dáváme, hodně jich dostáváme. Někdy dost zbytečně.
Jako teď s Brnem. To byla sbírka samých kuriozit.
Měli jsme výborný nástup, jenže jsme dostali dva slepené góly. Mužstvo šlo psychicky dolů. Měli jsme tlak, nepadli z něj ale góly. Musíme přidat na důrazu před naší brankou, hrát do těla, obětavě. To nám teď chybí.
Ono se asi těžko soustředí na hokej, když sledujete, co se děje okolo, ne?
Je to nepříjemné. Jak ale padne první buly, tak na to zapomeneme a začneme hrát. Naplno budeme hrát pořád. Ať ve Varech nebo Sokolově.
Co vůbec říkáte kauze stěhování?
Samozřejmě, že čteme noviny. Jiné zprávy ale nemáme. Nevíme, co se děje okolo, takže si to sami vyhodnotit nedokážeme. Jen si přeju, ať se to všechno vyřeší, ke spokojenosti obou stran.
