Ukáže se, zda pro ně bude výhodnější ono otřepané, že teprve vyřazovací část rozhodne, ve které škatulce jedenáctá extraligová sezona od příchodu Mountfieldu do Hradce skončí.
Pokud nevybojují alespoň čtvrtfinále, asi na ni brzy sedne prach zapomnění. Ale pokud se tým semkne a ukáže sílu, prach sedne na to špatné. Ať převáží to, nebo ono, řada věcí může rezonovat dlouho. Které to jsou?
Nekonečně se táhnoucí dopingová kauza
Jde tak trochu o paradox, ale atmosféru letošní sezony hodně ovlivnila záležitost, která spatřilo světlo světa dávno před ní.
A rozhodně to není loňský skvělý úspěch v podobě finále, historického úspěchu klubu.
McCormacka z Hradce dopingový trest nevyhnal, podepsal novou smlouvu |
V cestě k němu ale tři hráči – obránce McCormack a útočníci Kevin Klíma a Štohanzl - neprošli antidopingovou kontrolou. Jejich prohřešek se týkal semifinálové série s Vítkovicemi, provalil se v létě a s klubem se táhl téměř celou současnou sezonu.
Hráči a vedení několik měsíců nevěděli, na čem jsou, řešení se oddalovalo, na klub se z různých stran sypaly nepříjemné poznámky, hráči chyběli, ale nikdo nevěděl, jak to bude trvat dlouho a zda místo nich hledat jiné.
Nakonec do závěru základní části zasáhnout mohli a čeká je play off.
David Kaše v souboji u mantinelu s navrátilcem do hradecké sestavy Graemem McCormackem.
Brankáři se točili jako na kolotoči
Jednoznačně druhé memento letošní sezony.
Už loni v lednu klub oznámil příchod skvělého gólmana se špatnou pověstí, od kterého si sliboval jistotu, tolik potřebnou pro úspěch v současném hokeji.
Patrik Bartošák do Hradce přišel po dvou letech, kdy se mohlo psát jen o jeho skvělých výkonech, ty však v Hradci to nepotvrdil. O nepříznivých mimohokejových událostech se spekulovalo už v přípravě. Bartošák je společně s klubem ještě ustál a v brance poté potvrzoval své umění.
Kvůli tomu zatoužil dostat se z klubu Fin Henri Kiviaho, loňská jistota základní části. Když se mu to povedlo a klub přivedl z Finska Jana Lukáše, Bartošák zakolísal v disciplíně a klub se s ním rozloučil.
Najednou měl Mountfield v brance k dispozici plánovanou dvojku Lukáše, jehož z Finska provázel nepříliš přesvědčivá čísla z úvodu tamní sezony.
Řešení se v rozběhnuté sezoně hledalo těžko, nakonec se našlo znovu ve Finsku, odkud na začátku prosince přišel Eetu Laurikainen. Bohužel se příliš nechytil. Vedení to tedy znovu řešilo a na konci ledna přivedlo libereckou trojku Lukáše Paříka.
Je třeba k tomuto kolotoči něco dodávat?
Jan Lukáš
Výsledkové výkyvy, směr dolů převažoval
Předchozím dvěma zvláštnostem jako by odpovídaly i úspěchy na ledě. Výsledkově průměrný začátek sice zahladil skvělý prosinec, ale pak nadlouho, jako když utne. Vánoční a lednová kocovina se zdály být nekonečné, ještě štěstí, že tým měl v zásobě dost bodů z prosince.
Když mizérie přešla, začal body střádat. Chvíli se dokonce zdálo, že by stejně jako loni mohl zaútočit na přímý postup do čtvrtfinále, tahle možnost ale brzy vzala za své.
Nakonec na Hradec zbylo osmé místo, které v předkole přináší alespoň výhodu domácího prostředí. Není to zase tak špatné. A ještě jedno plus pro milovníky statistik: zisk 75 bodů je o jeden vyšší než ve zmíněné sezoně s rovněž osmým místem v základní části.
Domácí stadion k bodům moc nepomáhal
Můj dům, můj hrad? Toto úsloví Mountfield bohužel letos zdaleka nenaplnil. Deset výher z šestadvaceti zápasů a pouhých 37 získaných bodů ho z tohoto pohledu řadí na čtvrté místo od konce. Sice to vyvažovaly úspěchy na hřištích soupeřů, kde tým získal o bod víc než doma a patří mu v této bilanci lichotivá pátá příčka, ale jistota domácích bodů převážně chyběla.
Divácky podprůměrná sezona v Hradci
Zítra začínající play off sice může konečné číslo ještě zvednout, ale už nyní je jasné, že letošní sezona bude s výjimkou dvou, které ovlivnil covid, divácky nejslabší.
Výrazně se na tom patrně podepsal předcházející bod. Zvlášť v Čechách totiž platí, že když se doma nevyhrává, diváků ubývá. V Hradci se to jednoznačně potvrdilo, zvlášť když po loňském finále byl hradecký fanoušek namlsán na něco jiného. Průměr na jedno utkání jen lehce převýšil číslo 4000, poprvé od příchodu do Hradce se na extralize v jednom zápase ztrácely jen necelé tři tisícovky fanoušků.
V této statistice tak Hradec patří do dolní poloviny extraligové tabulky, pod ním jsou jen tři letos opravdu neúspěšná mužstva s tradičně slabší diváckou podporou. Na druhé straně je třeba dodat, že fanouškovská základna Mountfieldu malá určitě není, teď půjde o to dokázat to i číselně.
Okuliar, Blain, Pavelka a pak už mezera
Pokud v něčem Mountfield v této sezoně útočil na přední příčky, tak to bylo v individuálních statistikách. Slovenský útočník Oliver Okuliar v jednu dobu vedl tabulku střelců celé soutěže a o korunu krále střelců byl ve hře až do posledního kola. Nakonec na nejlepšího - libereckého Rychlovského – ztratil se čtyřiadvaceti góly jen dva zásahy.
Hradecký Oliver Okuliar slaví gól.
Podobně se dařilo také obránci Jérémie Blainovi. Devět branek a 27 asistencí ho vynesly v pořadí beků celé extraligy na čtvrtou příčku, v klubových statistikách skončil hned za Okuliarem, jenž i s asistencemi nasbíral 44 bodů.
Na tomto světlém bodě ale trochu leží stín, protože s výjimkou dalšího obránce Tomáše Pavelky, jenž skončil s 27 kanadskými body mezi hradeckými hráči třetí, je poměrně velká mezera.
Třetí nejproduktivnější útočník nasbíral za celou základní část jen 23 bodů, další na tom jsou ještě hůř. Ve srovnání s Okuliarem je to asi nejvíc vidět na vstřelených brankách, za Slovákovými 24 se totiž další krčí s deseti. To je málo, navíc soupeřům to dává jasný návod, na koho se zaměřit, aby byli proti Hradci úspěšní.
Prodloužení, nájezdy, prodloužení nájezdy
V čem ale Mountfield jasně kraloval, byl počet zápasů, které neskončily v základní hrací době. Nastřádal jich 19, jasně nejvíc ze všech. Zvlášť úrodných v tomto směru bylo posledních 20 kol, v nichž šel minimálně do prodloužení hned ve dvanácti!
Bilance úspěšnosti v prodloužení či v nájezdech je mírně negativní, ale trochu optimismu na závěr a před play off by tato statistika dávat mohla. Ať to je, jak to je, při předpokládaných vyrovnaných zápasech v play off se zkušenosti s prodlouženími může hodit. Pak už navíc nebude vadit, že by se jím ztratil nějaký bod, tam půjde jen o výhry.
