Může snad být vedle faktu, že aktuálně druhý tým tabulky vyhrál poosmé za sebou a poněkolikáté otáčel skóre, lepší důkaz pohody, kterou v Hradci nenarušila ani reprezentační přestávka?
„Vyhráli jsme dokonce i zápasy, v nichž jsme prohráli o dva nebo tři góly,“ připomněl útočník po vítězství 7:4, kterým Mountfield posunul svoji rekordní šňůru extraligových výher ve své hradecké historii ze sedmi na osm.
Růžičkův triumfální comeback. Hradec zase slaví, Pardubice i Sparta padly |
Zažil jste už někdy podobnou sérii?
Musím říct, že ano, myslím, že v Plzni i ve Vítkovicích, kde to bylo snad nějakých deset nebo jedenáct zápasů. Právě něco takového vám dělá sezonu.
Získejte vstupenky na Winter Hockey Games se slevou |
Jak to myslíte?
Když se vám totiž taková šňůra podaří, máte nějaký polštář pro případ, že prohrajete. Máme teď náskok nějakých deseti bodů na pátého (tím je Mladá Boleslav, kde Hradec hraje v neděli - pozn.), a když prohrajete, tak vám to zase tak moc neudělá a jedete dál. Když tohle nemáte, jsou podle mě zápasy i vypjatější.
Čím jste k tomu podle vás přišli?
Podle mě to je odměna za práci od léta, máme dobře natrénováno. A pak také tím, že funguje hlava. Jakmile hlava funguje, tak to jde.
Ve druhé třetině jsme selhali, uznal v Hradci plzeňský Čerešňák  |
Tomu by odpovídalo i to, o čem byla řeč už na začátku: znovu se vám podařilo vyhrát, i když jste prohrávali. Kde se vzal obrat tentokrát?
Na začátku druhé třetiny bylo z naší strany nějakých sedm osm minut vlažných, dostali jsme dva góly. V komerční pauze jsme si řekli, co změnit, zlepšili jsme napadání soupeře a asi jsme tím Plzeň trochu překvapili. A proměňovali jsme šance, což je podle mě nejdůležitější.
Bylo z toho pět gólů za devět minut a po zápletce rozhodující náskok. Co jí říkáte?
Že to určitě nebylo chtěné. (smích) Na druhé straně právě tímhle jsme asi posilnění a jedeme na té euforii.
Přidalo se k ní kanadskými body hned třináct hráčů vašeho týmu včetně vás, což se nevidí často. Kde se to ve vašem týmu podle vás bere? Vždycky když se někdo ptá, jak to že se nám tak daří, já říkám: Máme prostě čtyři lajny a když zápas nejde jedné, pořád tam jsou tři. A když dvěma, tak ještě zbývají dvě, které můžou rozhodnout. To je podle mě nejdůležitější. A když to podpoří beci, o to líp, moc týmů tohle nemá.
