Zkoušel jinou pásku na hokejku, do bruslí si navlékal rozdílné tkaničky, měnil svou obvyklou rozcvičku. A pořád nic, gól ne a ne přijít. „Bylo to šílený,“ neskrývá Antonín Honejsek.
Hokejista, který v říjnu přišel do Brna s pověstí jednoho z nejnadanějších extraligových hráčů, se nebývale trápil. „Samozřejmě zkoušíte různé věci a ptáte se: kurňa, co se děje? Ale pak jsem si uvědomil, že to ničemu nepomůže a musím se vrátit k tomu, co mi přinášelo ovoce dřív. A začal jsem to dělat dvakrát víc.“
Odměny se dočkal v úterý v Karlových Varech. Po remíze 1:1 přišla řada na nájezdy, při kterých trenéři Komety ukázali na něj. „Herně se mu dařilo, navíc jsme potřebovali (brankáře) Závorku rozhýbat, protože chytá takovou tou krabicí, kdy si klekne a vykrývá prostory. Byli na něj potřeba šikovní hráči, a přesně takový Honejsek je,“ vysvětluje asistent brněnského kouče Martin Pešout.
Volba se vyplatila, 23letý útočník svůj nájezd proměnil. A když došlo k sérii navíc, přihlásil se sám. „Na první nájezd mě poslal trenér, při druhém jsme se na sebe podívali a zeptal se mě, jestli nechci jet. Samozřejmě jsem neváhal, protože jsem si věřil,“ líčí Honejsek.
A znovu uspěl. „První nájezd jsem měl připravený, druhý byl vyložená improvizace,“ přibližuje. „Řekl, že si věří a že dá gól. Klobouk dolů před takovým hráčem,“ podotýká Pešout.
Po Honejskově vítězné trefě se na něj sesypali spoluhráči. Perné předchozí chvíle prožívali s ním. „Byli super, snažili se mě uklidňovat, že to přijde. Honza Hruška mi předpovídal, že ve Varech pátou střelou dám gól, což se splnilo. Spadl mi obrovský kámen ze srdce, všechno potom bylo hezčí,“ rozplývá se loňský mistr se Zlínem. „Ale jeden gól je samozřejmě hodně málo. V tomto období už jsem chtěl být úplně jinde, musím ještě hodně přidat,“ uvědomuje si.
Sám přiznává, že k loňskému Honejskovi, který motal hlavy soupeřům, má hodně daleko. V Kometě sice nasbíral 7 asistencí, ale na ledě příliš vidět nebyl a z druhé lajny se propadl až do čtvrté.
A moc dobře ví, kde hledat příčiny. „V létě jsem vůbec netrénoval, přibral jsem pár kilo, na ledě jsem pak nic nevydržel. Byla to moje blbost,“ přiznává muž, jehož sužovala blíže neupřesněná nemoc. I proto vybouchlo jeho angažmá ve Finsku a ztěžka naskakoval zpět do extraligy. „Ale snažím se to dohánět. V pauze kolem Vánoc jsem trošku potrénoval a cítím se mnohem líp, než když jsem přišel. Teď v tom musím pokračovat,“ hlásí Honejsek.
V posledních dnech konečně začíná dělat radost fanouškům, spoluhráčům i trenérům. „Všichni jsme rádi, že to protrhl. Jeho góly budeme v play-off potřebovat,“ sděluje Pešout. „Je to hlavně o tom, že na sobě začal pracovat. Je otázka, co pro to dělal v létě, ale slouží mu ke cti, že se nad vším zamyslel a začal na sobě dřít, odpoledne si sám chodí dávat druhé fáze.“
Koučům Komety se tak vyplatila trpělivost, kterou s dlouho spícím talentem měli. „Všichni viděli, jak se trápí, a kdybychom na něj ještě tlačili, tak je to na sesypání. Ale věděli jsme, že hokej nezapomněl, a teď je to vidět,“ těší Pešouta.
