„Trénovat ty kluky je radost. Přijdou rodiče a řeknou: Pane Holečku, když jste tu nebyl, našeho kluka to nebavilo. Teď pořád mluví o hokeji. To potěší,“ říká Holeček, trojnásobný mistr světa.
Cítí se prý na třicet. Ale občas se jeho tělo ozve. Naposledy ho zradilo koleno, když svým svěřencům předváděl svůj pověstný rozklek. Ani to ho od ledu nevyžene. Bolest? Strach? Ty musí hokejový brankář překonat.
Holeček se bázni odnaučil už jako chlapec vyrůstající na pražském Žižkově. „Bojovali jsme proti Vinohraďákům jako ve filmu Knoflíková válka. Ve dvanácti jsem zmlátil čtrnáctiletého, když si troufl na slabšího. Jindy nám při fotbálku přelétla meruna hřbitovní zeď do hrobky. Pro míč jsem šel já. Nebál jsem se, a to mi v brance pomohlo.“
Strach neměl, ani když rukoval na vojnu. Mířil do jihlavské Dukly. Jenže ta měla brankářů dost. Na ministerstvu obrany se konalo zvláštní sezení: Holeček, jihlavský trenér podplukovník Pittner, jistý košický generál a ministerský úředník. Účel schůze: Co s Holečkem.
Když chtěli znát jeho názor, odpověděl, že se podvolí rozkazu. Poslali ho do Košic, na podporu rozvoje východoslovenského průmyslu. Po letech přestoupil do Sparty.
A stal se její legendou. Později, už jako trenér, se podílel na výchově několika slavných jmen, třeba Dominika Haška. Často s ním bývá srovnáván. „Myslím, že jsme výkonností vyrovnaní,“ míní.
Ještě nedávno to vypadalo, že je pro něj hokej jen minulostí. Když se v roce 1989 vrátil z angažmá v japonském Sapporu, zrušili mu funkci svazového trenéra brankářů.
Musel hledat jinou práci, u hokeje ji nenašel. Kdysi se vyučil radiomechanikem, nakonec zvolil zaměstnání v reklamní agentuře. Jméno Holeček zabíralo. Ale spíš na povídání o hokeji než na byznys. Po letech mu dávný kamarád ze Sparty nabídl trénování na Hvězdě. Kývl rád.
Přitom všechno mohlo dopadnout jinak. Na Kanadském poháru 1976 měl Holeček blízko k NHL. Dostal nabídku od Bobby Hulla na angažmá v Chicagu. „Zůstaň a vyděláš si milion dolarů,“ řekl prý Hull. V té době mělo v celé NHL milionový plat pět hráčů.
Ovšem Holeček by musel emigrovat. A to nikdy nechtěl. Příští den zase přijde za kluky na Hvězdu. Ve svém životě by nezměnil jedinou věc.
