„Ranař? Určitě jsem, je to styl, na kterém jsem si založil kariéru. Plnil jsem to na všech štacích, měnit se nebudu,“ vyhlásil.
V lednu 2003 ho Litvínov objevil ve finském klubu SaiPa. Hned při premiéře se Bombic, jihočeský rodák, popral s dalším vyhlášeným bitkařem Ivanem z Třince.
Jenže v minulé sezoně žlutočerný dres už po jedenácti zápasech extraligy vysvlékl. Neshodl se s trenéry, a proto zamířil do Trenčína, kde už dřív působil. „Letos je v mužstvu velký rozdíl oproti loňsku. Parta je super, atmosféra také, největší zásluhu na tom mají noví trenéři,“ pochválil duo Beránek Jeřábek. „Já se cítím dobře, kluci mě vzali zpátky.“
Slovenskou misi a titul bere Bombic jako satisfakci. „Trenčín vše založil na skvělé partě. Zdá se mi, že Litvínov je na tom letos obdobně. Konečně bychom se už mohli probojovat do play-off,“ zasnil se navrátilec.
Sedmadvacetiletý zadák se na Slovensku nejen pral, ale mužstvu sloužil i jinak. V 50 zápasech včetně play-off nastřádal 21 bodů a v hodnocení plus/minus, které oceňuje účast na ledě při vstřelených a obdržených brankách, si zapsal výbornou cifru plus 25.
„V Trenčíně mě trenér občas nechal zaútočit a chodil jsem i na přesilovky, v nichž v dnešní době obránci bodují nejvíc,“ vysvětluje svoji solidní produktivitu.
Úspěšnou sezonu zakončil bouřlivými oslavami. „Ale na týden se neprotáhly, byli jsme unavení,“ zdůraznil s lehkým úsměvem. „Hned po posledním vyhraném finálovém utkání ve Zvolenu jsme jeli do Trenčína a čekalo na nás plné náměstí lidí.“
Bombic sice říká, že česká extraliga je o chlup kvalitnější, ale i soutěž za východní hranicí oceňuje.
„Slovenská liga je v Čechách hodně podceňovaná,“ domnívá se. „Odborníci, kteří se byli podívat na play- off, mi musí dát zapravdu, že slovenské vyřazovací boje v ničem nezaostávaly za českými.“
Už během angažmá v Trenčíně věděl, že se v létě zpotí opět v Litvínově. Smlouva mu platí ještě na rok. „Když se vyměnili trenéři, Litvínov byl jediná možnost. Ostatní nabídky jsem ignoroval,“ naznačil, že zájmem z Finska ani odjinud se nezabýval.
