Nový sparťanský svatostánek byl dokonce posvěcen katolickým farářem Romualdem Štěpánem Robem, který už od dětství přeje Spartě. „Dobrý Bože, požehnej tento stadion, požehnej týmu Sparty a všem, kteří zde budou hrát pěkný hokej,“ pravil a ledovou plochu polil svěcenou vodou. „Amen!“
A duchovní atmosféra vládla také na začátku zápasu. Po nástupu domácích z rohu kluziště (pro O2 arenu netradiční) skrz helmu spartského válečníka v doprovodu ohňů sice diváci zatleskali, ale pak sektor nejvěrnějších fanoušků rozvinul transparent: „SHP ve spolupráci s O2 arenou úvádí: Reklama na ticho“. A vlajkonoši celou první třetinu na protest nefandili, slyšet tak byli pouze fanoušci z Hané.
„Tak to se omlouvám, to jsem nepostřehl. Nevšiml jsem si, byl jsem zabraný do hry,“ řekl sparťanský srdcař Tomáš Netík, který už dříve prohlásil, že z nostalgie staré arény v Holešovicích žít nelze.
Jaké jste měl při extraligovém návratu do jiného prostředí pocity?
Už o tom bylo strašně moc namluveno a napsáno. Teď jsme doma tady, pokřtili jsme to vítězstvím, vyhráli jsme tady už v Lize mistrů. Doufám, že z toho uděláme tu naší domácí tvrz.
Od druhé třetině se přidal k fandění i kotel. Byla atmosféra lepší než v Holešovicích?
Vůbec nebudeme srovnávat. Atmosféra byla dobrá, doufám, že si to lidé začali užívat. Věřím, že tady bude dobrá atmosféra, když se zavře ten vršek a přijde pět tisíc lidí. Snad bude chodit daleko víc lidí a udělají parádní kulisu.
Byl pomalejší rozjezd v první třetině způsoben právě tím tichem na tribunách?
Pomalu jsme se rozjeli, myslíte? Podle mě to bylo od začátku kontrolované utkání. První třetinu jsme vyhráli dva nula, takže si myslím, že nebyla nejslabší. Lidi byli slyšet, přišlo jich dost. Byl to dobrý rozjezd do sezony.
Ale nebylo to tak jedoduché, jak by se dalo očekávat, že?
My jsme to rozhodně nečekali lehké. Myslím, že celá sezona bude těžká. Jako každý rok jsou úvodní kola urputná. Všichni mají plno sil, jsou natěšení. Kolikrát je to méně hokejové, ale každý ví, jak je začátek důležitý. Potřebovali jsme vyhrát a zvládli jsme to.
Jak jste vůbec dosáhl branky?
Trefilo mě to někam do stehna a odrazilo se to do branky.
Takže jste se o gól ani nehlásil, že?
Ne, vůbec. Jak mě puk trefil do nohy, tak jsem pořád jel do toho rohu a neviděl jsem za sebe, co se děje. Pak když křičeli gól, tak jsem si myslel, že to tam spadl. Ale že jsem to dal já, mi řekl až Příba (Daniel Přibyl).
Je pro Spartu dobře, že zvládla vstup do sezony včetně postupu v Lize mistrů?
Ano. Říkali jsme, že nám liga jako by začala dřív: Liga mistrů, poslední derby se Slavií. Už máme nějakých pět zápasů za sebou. Zvládli jsme je všechny. Pro psychiku a vnitřní sílu mužstva je to dobře.
