Jak těžký byl návrat po zranění?
Trošku jsem se do toho musel dostat, i ten poměrně krátký výpadek byl totiž znát. Je trošku něco jiného jenom trénovat a hrát zápasy v takovém tempu. Chvilku jsem se s tím srovnával, ale po chvilce už to bylo dobré.
Jaké bylo sledovat utkání jen z tribuny?
Těžko se na to kouká, protože člověk by moc rád pomohl klukům dole na ledě. Ale věřil jsem, že se stačím vrátit ještě v této sérii vrátit. Proto to nebylo tak hrozné, jako kdybych věděl, že už se na led nepodívám.
Rychlý gól vám zvedl sebevědomí, že?
To je jasné. Když se během prvních pár střídání povede nějaká dobrá věc, z člověka to hned spadne a začne si trošku víc věřit.
Dlouho jste nehrál, teď musíte zvládnout dva zápasy ve dvou dnech. Co čekáte od nedělního duelu?
Ta pauza nebyla zas tak dlouhá a věřím, že mám něco natrénováno. Doufám, že to nebude velký problém.
Co rozhodlo sobotní zápas?
Sparta nás určitě nepřehrála. Dolů nás srazily její dva rychlé góly na konci druhé třetiny. Sparta má kvalitní tým a nemůžeme čekat, že jí každý zápas budeme dávat šest gólů. Prostě nesmíme dostávat tolik gólů, naopak je třeba hrát víc z obrany. A hlavně se nesmíme nechat tolik strhnout publikem. Atmosféra byla výborná a my jsme první třetinu trošku zbytečně bláznili a pouštěli Spartu do brejků.
Zranění v play-off Plzeň sráží. Vy jste se sice do sestavy vrátil, ale kolega Erik Hrňa už si v této sezoně nezahraje. To je asi velká komplikace, že?
Vždycky je to ztráta. Co jsem od Vánoc tady, tak všechny tři čtyři lajny hrajeme pospolu víceméně každý zápas a jeden na druhého jsme zvyklí. A je každopádně mínus, když někdo vypadne. Ale tak už to v play-off je, zápasy jdou rychle po sobě a únava těla je velká.