Připomeňme si na chvíli loňskou baráž o extraligu. Tým kouče Petra Vlka v ní ze dvanácti zápasů vyhrál pouze tři, z toho jednou v prodloužení. Ve čtyřčlenné skupině, v níž se utkal s Litvínovem, Karlovými Vary a Slavií Praha, skončil beznadějně poslední. Na postupovou příčku přitom ztratil přesně tolik bodů, kolik za celou baráž dokázal dohromady nasbírat - deset.
O rok později je situace zcela odlišná. Přestože Jihlava měla podle většiny předbarážových prognóz být v konkurenci Karlových Varů, Pardubic a Českých Budějovic jen čtvrtým do počtu, stala se nakonec už v pátek večer prvním známým postupujícím. Nutno dodat, že zaslouženě: od prvního kola totiž barážovou skupinu vedla.
MF DNES se pokusila najít hlavní důvody, proč se obě vystoupení Dukly v prolínací soutěži o extraligu tak diametrálně liší. Co bylo základním stavebním kamenem letošního úspěchu?
1. Tým, ve kterém se nikdo nad nikoho nepovyšoval
Zní to jako zaklínadlo všech, kteří v kolektivním sportu něco dokázali. Ale bez toho to opravdu prostě nejde. Základem jakéhokoliv výsledku je vždy dobře fungující tým!
„Náš největší stavební kámen byl v naší partě,“ myslí si jihlavský obránce Jiří Říha. „Bomba kolektiv, strašně jsme si rozuměli. Nikdo se nad nikým nepovyšoval, nikdo si na nic nehrál. Drželi jsme spolu.“
2. Důležité zkušenosti z loňské nevydařené baráže
Od doby, kdy se o extraligu hraje skupinovým systémem, dosud žádný tým dlouhodobě působící v první lize nedokázal z baráže postoupit hned na první pokus (po jediném roce se do extraligy vrátil Chomutov). Naopak Mladá Boleslav, Olomouc a nyní i Jihlava potřebovaly první rok na poznání toho, jak se o nejvyšší soutěž bojuje.
„Loni jsme nasbírali zkušenosti, které jsme letos zúročili,“ přiznává jihlavský útočník Michal Důras. „Před rokem to nevyšlo, byli jsme o jeden level pozadu. Ale tentokrát už jsme to zvládli.“
3. Svoboda a Škarek. Vyřešená situace v brankovišti
Vzpomínáte na loňskou sezonu? Dukla zvládla základní část a také play-off WSM Ligy s výraznou pomocí karlovarského brankáře Davida Honzíka, který však po dohodě obou klubů v baráži nastoupit nemohl. A tak trenéři ukázali na tehdy šestnáctiletého mladíčka Jakuba Škarka. Ten sice při své premiérové sezoně mezi muži zářil, na rozhodující boje o postup do extraligy však ještě nebyl zcela připraven. Po skvělých výkonech proti Litvínovu (doma výhra 2:1 na nájezdy a venku kryl 56 střel!) si v jiných zápasech vybral slabší chvíle.
„Naopak letos byly výkony obou gólmanů vynikající. Měli fazonu,“ chválí Michal Důras dvojici Miroslav Svoboda - Jakub Škarek. „Drželi nás prakticky od začátku,“ přidává se útočník Radek Hubáček. „My jsme jim ale pomáhali tím, že jsme tam často padali po držce. Bránili jsme jak vzteklí.“
4. Žádný zápas nebyl ztracený. Vždy se bojovalo o výhru
Tato statistika si zaslouží pozornost sama o sobě. Jihlava v letošní sezoně hrála osmnáctkrát prodloužení a patnáct z nich dotáhla do vítězného konce. A pokud se nerozhodlo a došlo na nájezdy, byla to skoro jistota bodu navíc: ze šesti případů má Dukla šest vítězství. „Ta vnitřní síla nám hodně pomohla. A možná nám to i vyhrála,“ myslí si útočník Adam Zeman.
Právě díky tomu jihlavský tým ustál také psychicky náročný rozhodující zápas s Karlovými Vary, ve kterém potřeboval udržet v závěrečné třetině průběžný výsledek 2:2. Bod měl totiž cenu zlata...
„Věděl jsem, že jsme tyto zápasy zvládali celou sezonu. Kdybychom deset takových utkání prohráli, věřím, že ho prohrajeme i teď. Ale my jsme je zvládali, takže jsme prostě tu remízu udrželi i tentokrát,“ oddechl si po utkání brankář Miroslav Svoboda.
5. Dukla zvládla sezonu fyzicky. I díky skvělé přípravě
Nejprve sedm zápasů těžké semifinálové série proti Kladnu, poté dvanáct náročných zápasů baráže. A to vše s poměrně úzkým kádrem. Dá se to všechno v rozmezí šesti týdnů zvládnout? Odpověď zní: dá.
„Bál jsem se, že nám dojdou síly. Ale klobouk dolů před týmem, co dokázal předvádět. Ještě ze sebe dokázal vydolovat nějakou sílu,“ pochvaloval si Zeman.
„Tátovi, bráchovi i klukům v kabině jsem říkal, že mám strašný strach, abychom po Kladně neodešli fyzicky,“ připustil Hubáček. „Protože semifinálová série byla fakt náročná, sedm zápasů na krev, prakticky sedm bitev o jediný gól. Ale ono se ukázalo, že nás to naopak fantasticky připravilo,“ tvrdí pětatřicetiletý forvard.
Právě úspěšné semifinále, ve kterém Dukla vedla už 3:1 na zápasy, aby postup urvala až v sedmé bitvě, se ukázalo klíčem k celé sezoně. „Kladno nás nastartovalo,“ zopakoval Hubáček.
Hráči ocenili i to, jakým způsobem je trenérská trojice Petr Vlk-František Zeman, Viktor Ujčík na sezonu nachystala. „Trenéři připravili výbornou letní přípravu. A ta fyzická síla se v baráži projevila,“ tvrdí Říha.
