Na konci sezony dostal stříbrnou medaili za druhé místo v hokejové extralize. Další by si obránce PSG Zlín Petr Zámorský zasloužil za statečnost. Celé play-off totiž absolvoval s prasklým kloubním pouzdrem levého ramene. Se zaťatými zuby odehrál 15 utkání vyřazovací části a s vidinou úspěchu šel na operaci až po sedmém zápase finále.
"Prý dopadla dobře. Kdybych se zranil v polovině základní části, tak bych na operaci nečekal," přiznal dvacetiletý talent českého hokeje.
Neriskoval jste zbytečně?
Doktor Holibka mi říkal, že rameno víc poškodit nejde. Buď vydrží, nebo ne. To mě uklidnilo, protože prognózy moc příznivé nebyly.
Už jste se smiřoval s předčasným koncem sezony?
Zranil jsem se hned v prvním zápase čtvrtfinále a vypadalo to špatně. Při dojíždění puku jsem nechal rameno u mantinelu a po souboji se mi přetočilo. Ucítil jsem neskutečnou bolest, něco mi v něm ruplo. Ve Zlíně mi doktoři oznámili, že jsem dohrál. Tak jsem zajel za specialistou, doktorem Holibkou, který mi řekl že po dvou zpevňujících injekcích to můžu zkusit.
Tak jste to zkusil a nakonec nelitoval.
Porážka v prodloužení sedmého finále pořád mrzí. Byli jsme tak blízko... Ale na druhou stranu, komu se poštěstí zahrát si takový zápas? Bavil jsme se o tom v kabině s Larrym (Martin Hamrlík) a pro něj to bylo ve čtyřiceti vůbec poprvé. Už nikdy to nemusím zažít.
Jak moc vás rameno omezovalo při hře?
Při střele nebolelo vůbec. Ale při soubojích jsem se musel hlídat. Kdyby mě někdo narval na mantinel, tak by byl konec. Chodil jsem do nich pravým ramenem, takže jsem se natáčel. Další problém byl, že jsem nemohl levou rukou vypíchnout puk. Ale tím, že držím hokejku na pravé straně, tak bylo lepší, že to odneslo levé rameno.
Kdy se zapojíte do přípravy?
Rameno musí být pět až šest týdnů zafixované. Jak se doktor Holibka vrátí z mistrovství světa, mám přijít na kontrolu a pak uvidíme. Rameno ještě bolí, ale v play-off to bylo horší. Náš fyzioterapeut Tomáš Brabec měl se mnou hodně práce, stejně jako masér Patrik Hučko.
Prý vás chtěl před mistrovství světa pozvat trenér reprezentace Alois Hadamczik. Oslovil vás?
Komunikoval s panem Holibkou a věděl, že reprezentace pro mě padla.
Mrzelo vás to hodně, když jste měl za sebou podařenou premiéru na Euro Hockey Tour?
Od agenta jsem věděl, že mě chce vyzkoušet. Každá příležitost zahrát si s takovými hráči, kteří jsou v nároďáku, je pro mě parádní. Mistrovství si ale nenechám ujít. Už se na něj těším. Mám teď hodně času a aspoň se nebudu nudit. Byli jsme s kluky domluvení na společnou dovolenou, ale raději zůstanu doma. Snažím se odpočívat a chodím na procházky, abych aspoň něco dělal.
Stihnete svůj oblíbený in-line hokej?
Uvidíme, ale zdraví je přednější. In-line mi však chybí. V rámci letní přípravy je pro mě ideální. Byl jsem také domluvený s reprezentačním manažerem, že v létě pojedu na mistrovství světa do Ameriky. Těšil jsem se.
Za kritiku rozhodčích bezprostředně po pátém finále jste dostal pokutu. Neuvědomil jste si, že hodnotit výkony sudích je v extralize v den utkání tabu?
S odstupem času vím, že jsem to v tu chvíli neměl říkat. Ale zatím, co jsem řekl, si stojím. Cítil jsem, že nás rozhodčí poškodili.
Martin Hamrlík, který seděl vedle vás v kabině, skončil kariéru. Co říkáte na nápad, že by se stal trenérem obránců?
Ptal se mě, jak bych se k tomu stavěl. Za sebe říkám, že by se mi to líbilo. Snad to dopadne.
On o vás několikrát řekl, že byste mohl být ve Zlíně jeho nástupcem.
Poslouchá se to hezky, ale nevím, jestli bych si troufl. Nejde jen tak nahradit. Sledoval jsem ho od malička. Vždycky jsem na něm obdivoval jeho rozehrávku, přesilovky, klid. Nikdy neztrácel hlavu, vždycky uměl něco vymyslet.