I v 35 letech může přinést hokej nečekané situace. Přestože ve své bohaté kariéře prošel šestnácti kluby v šesti zemích, až ve Zlíně poznává Martin Cibák specifika společné letní přípravy s týmem. „Vždycky jsem trénoval individuálně a pak jsem přišel až na led. Učím se, je to pro mě něco nového,“ říká slovenský útočník, který se k mužstvu připojil tento týden.
Nezkusil jste si vymoci výjimku?
Trochu ano, ale můj agent mi řekl, co si trenéři přejí. Potřebuji se s týmem sžít, hlavně teď na soustředění v Turecku. Je to důležité, beru to. Nemám s tím problém. Uvidím, jestli mi dá letní příprava to, co trénuji sám. Když budu cítit, že potřebuji více, přidám si.
Hned první den jste si zahrál basketbal a fotbal.
Kolektivní sporty mi moc nejdou. Mám rád squash, hraji ho často a je to důležitý prvek v mojí přípravě, co se týká obratnosti. Hrajeme společnou ligu v Liptovském Mikuláši.
Soustředění je pro vás také novinkou?
Když jsem byl v Rusku, tak jsme jezdili, ale to bylo těsně předtím, než jsme šli na led. Trénovali jsme v Chorvatsku, Bulharsku, Turecku.
Když jste loni podepsal smlouvu v Olomouci, vymínil jste si, že v případě nabídky z KHL, vás pustí. Jak je to ve Zlíně?
Zahraničí už ne. Mám svůj věk. Hokej šel dopředu, jsou tam mladší hráči. Ne, že si nevěřím, ale pochybuji, že by došla z Ruska nějaká nabídka.
Extraliga je pro vás ideální?
V Olomouci jsem byl velmi spokojený. Češi jste nám jako národ blízcí, momentálně neuvažuji nad jinými alternativami.
Proč jste tedy nezůstal na Hané?
Nedostal jsem nabídku a hned jsem se snažil podepsat někde jinde. Chtěl jsem zůstat v Česku a být co nejblíže od domova. Jsem velmi rád, že o mě Zlín projevil zájem. To je pro mě super.
Ale váš přestup se docela táhl.
Byli jsme předběžně domluvení, jednání trvalo krátce, bylo korektní. Měl jsem nějaké povinnosti, musel jsem odjet do zahraničí a až teď se to stvrdilo smluvně.
Smlouva zní jen na rok. Nechtěl jste se uvazovat na delší dobu?
Je tam nějaká klauzule, ale nechci to rozebírat. Uvidíme, půjdeme postupně.
Zlín vás bral jako jednoho z lídrů týmu. Ztotožňujete se s touto rolí?
Máme tady hodně zkušených hráčů. Vím, že vám odešly ikony Leška s Čajánkem a nerad bych sebe nebo jiné hráče s nimi porovnával. Každý hráč je specifický a týmu dá něco jiného. Budu se snažit být tahounem a předat zkušenosti. Ale nejdůležitější je společný výsledek a pro ten udělám všechno.
Vezmete si slovo jako v Nižněkamsku, kde jste dělal kapitána?
O tom to není. Když má někdo co říct, je jedno, jestli je mladý, nebo starý. Doufám, že mých slov bude během sezony co nejméně.
Jak dostane cizinec céčko v ruské KHL?
Není to tak neobvyklé. V KHL dělalo kapitána snad pět Slováků - Radivojevič, Obšut, Stümpel... Musíte dobře umět rusky. V klubech, kde jsem hrál, si volili kapitána hráči, takže to nebylo o vedení a trenérech, ale kdo koho respektuje. V Nižněkamsku jsem byl třetím rokem, všechny jsem znal, něco jsem tam odvedl.
Martin Cibák (vpravo) ještě v dresu Olomouce.
Ve Zlíně moc spoluhráčů neznáte, že?
Není to jako v Olomouci, kde jsem se potkal s Majeským, se kterým jsem hrával. Ale jsem zvyklý, prošel jsem kus světa. Pro mě to nebude problém.
V rodném Liptovském Mikuláši jste spolu s dalšími slavnými odchovanci založili nadaci Hokejové talenty Liptova. Jak si vede?
Výborně. V mládeži máme přibližně 140 dětí jenom do čtvrté třídy. Teď jsme si k tomu přibrali kategorie až do dorostu. Od té doby, co jsme před čtyřmi roky přišli, se počty zvedly o sto procent. Nabízíme dětem nábor, kompletní výstroj. Jdeme jiným systémem. Musíme začít pracovat, protože v mládežnických kategoriích máme problémy. Za světovým hokejem zaostáváme.
Jak moc jste v projektu zainteresovaný?
Spíš to kontroluji z výšky, aby peníze města a sponzorů tekly transparentně. Tím získáváme jejich důvěru a dál se rozvíjíme. Pro mě to není absolutně podnikatelský záměr. Dělám to zadarmo, bavím se tím. Chci dát něco nazpátek svému městu, kde jsem vyrostl.
