Předloňský dobrovolný odchod z mateřského klubu připravil hokejového útočníka Romana Vlacha o dvě extraligová finále a letošní titul. Syn zlínského trenéra Rostislava Vlacha se však kvůli tomu neužírá. Věří, že na mistrovský pohár si po návratu domů sáhne také.
"Většina týmu zůstala. I když je jasné, že obhájit zlato je těžší než ho vyhrát," pronesl Roman Vlach na začátku suché přípravy.
Po dvou letech jste zpátky. Co vás přilákalo?
Na to se mě ptá hodně lidí. Zlín je srdcová záležitost. Jsem tady doma. A když jsem viděl, že má zájem, tak jsem to začal zvažovat, i když v Karlových Varech jsem byl hokejově docela spokojený. Byly i jiné nabídky, ale pocitově jsem si řekl, že by to nemuselo být špatné.
Ale opět jste spolu s otcem v jednom týmu. Přitom jste odcházel i kvůli němu.
Jsme o dva roky starší a zkušenější. Rozchod pomohl oběma. Každý mi říkal, že to tak dopadne. Odpočinuli jsme si od sebe a zase to zkusíme.
Jaké je, když vás lanaří do mužstva vlastní otec?
Nebylo to tak, že by mi volal. Přes agenta jsme komunikovali s vedením. S otcem jsme se jenom bavili, že existuje možnost návratu. Ale nechával to na mně, nezapojoval se do toho. Teda kromě toho, že se s ním vedení radilo.
Během sezony vás hodně chválil a přál si, abyste se vrátil. Vnímal jste to? Četl jsem to. Nic nepotěší více než chvála od otce.
Už vám říkal, jaké s vámi má plány?
Začala letní příprava, takže o nějaké pozici jsme se zatím nebavili. Má to asi v hlavě, nechám to na něm.
Máte za sebou nejpovedenější sezonu v extralize. Kde se vzala vaše pohoda?
Dostal jsem hodně prostoru. Je lehčí sbírat body, když hrajete osmnáct, dvacet minut za zápas. I proto nelituji, že jsem ze Zlína odešel. Sám sobě jsem si dokázal, že hokej hrát umím. Vím, že předchozí sezony nebyly podle představ.
Zřejmě skončí kapitán Čajánek, po kterém se uvolní místo centra. Cítíte, že na vás bude větší tlak?
Za prvé nevím, jestli Čája končí. Někdo říká, že jsem tady za něho. Ale on nejde nahradit. Očekávání asi bude. Kdyby Čája odešel, tak by v týmu strašně chyběl. Doufám, že mu to nedá a zůstane.
A ten tlak?
Dva roky, co jsem byl pryč, mě zocelily. Poznal jsem jiné trénování, jiný způsob fungování v klubu.
Kouč: Za dva roky vyzrál Roman psychicky i herně Kouč Rostislav Vlach na prvním tréninku hokejistů Zlína. Dva roky ho sledoval na dálku, přímo pouze ve vzájemných zápasech. Teď bude mít trenér zlínských hokejistů Rostislav Vlach svého syna Romana opět každý den na očích. "Je v jiné pozici než před dvěma lety. Vyzrál psychicky, herně. Doufám, že to zvládneme a spolupráce bude na takové úrovni, aby nevadila mně ani jemu," přeje si Rostislav Vlach. Dobře ví, že role otce a trenéra v kabině je dvojsečná. "Nepříjemné to není, ale svazující ano. Na jedné straně jsem se musel snažit, abych ho neprotežoval a fanoušci neříkali, že hraje jen kvůli tatínkovi na střídačce. A na druhé, aby dostával šanci jako ostatní hráči a netrpěl, že ho budu zašlapávat," líčil loni Rostislav Vlach složitou symbiózu. I proto ho nijak nepřemlouval, aby se z Karlových Varů vrátil domů. Už v průběhu uplynulé sezony ale několikrát naznačil, že by ho chtěl mít zpátky v týmu. Tušil, že ho bude skládat bez dvou středních útočníků – kapitána Čajánka a veterána Melenovského. "I kdyby Čája neskončil, tak na pozici centra může být Roman pro zlínský hokej do dalších let posilou," míní jeho otec. Synova čísla jeho slova potvrzují. V Karlových Varech odehrál nejlepší sezonu v extralize, s 32 body byl za reprezentantem Zaťovičem druhým nejproduktivnějším hráčem Energie. Poslední vzájemný zápas se Zlínem dokonce rozhodl vítěznou trefou z 60. minuty a bilanci proti otci upravil na 6-2 ve svůj prospěch. "Doufejme, že na loňské výkony naváže i ve Zlíně," dodává Vlach senior. |
