Ta přihrávka si říkala o zpracování. „Ale on to místo toho rovnou tečoval do víka. To dokazuje, jak si teď věří,“ komentoval Petr Ton počínání svého spoluhráče Antonína Honejska. Z mladého útočníka Komety se stává extraligový postrach. Dlouho se řešilo jeho soužení, vždyť na první brněnskou trefu čekal 18 zápasů.
Zato teď nemá dost: za posledních šest duelů nasbíral osm zásahů. „Kdo by to byl řekl, že teď Honejsek bude dávat góly,“ usmívá se sám nad sebou. V pátek proti Liberci skóroval dvakrát, pokaždé po přihrávce Tona. „Těžko říct, která byla lepší. Ale vždycky jsem to dostal úplně krásně a jen jsem nastavil hokejku,“ popisoval nový člen první modrobílé formace.
V ní nahradil Vojtěcha Němce, který si poranil kotník, a s Tonem a Janem Hruškou hned našli společnou řeč. „Jsme naladěni na stejnou notu,“ pochvaluje si Ton. Nabízela se otázka, kdo z těch tří bude mít na starost defenzivu. „Všichni jsme psi obranáři,“ poznamenal Honejsek ironicky.
Proti Liberci však zabralo staré známé rčení, že nejlepší obranou je útok. „Snažili jsme se držet puk, abychom jim ho moc nepůjčovali, takže většinu času jsme byli v útočném pásmu,“ popisoval Honejsek.
Zatímco ještě před pár týdny působil jako hromádka neštěstí, teď z něj sálá pohoda. „Cítím se dobře. Zhubl jsem pět kilo, hodně věcí jsem změnil a přináší to ovoce,“ jásá 23letý forvard nad svou proměnou. „Začal jsem víc trénovat. Moje bruslení není tak dominantní jako dřív, tak jsem se hodně zaměřil na střelbu. A dovolím si tvrdit, že ji mám nejsilnější za tři roky v extralize.“
Při pohledu na statistiky posledních kol mu lze těžko oponovat. „Ale vím, že v tom musím pokračovat. Gólů chci dávat ještě víc,“ předsevzal si Honejsek, jehož v pátek brněnští fanoušci oslavně vyvolávali. „Je to strašně hezký pocit, ale jsem rád, že jsem si mohl zkusit i druhou stranu, kdy se mi nedařilo a byl jsem dole. Hodně mě to naučilo a o to víc si vážím, že mi to teď lepí.“
Fazonu si ovšem udržuje celá Kometa. Bodovala posedmé v řadě a její gólman Marek Čiliak prodloužil svou neprůstřelnost na 164 minut. „Přítelkyně mi povídala, abych zase udržel nulu. Řekla mi to už před Hradcem, tak jsem poslechl. Asi mi to bude muset říkat častěji,“ pousmál se 24letý Slovák.
Proti neškodnému Liberci se ovšem příliš nenadřel. „Kluci mi hodně pomáhají. Hrajeme obětavě, každý po hlavě padá do střel. Navíc se mi teď chytá dobře, tak to tak snad půjde i dál,“ doufá Čiliak.
