Není vám smutno, že tahle dlouhá kapitola končí?
Jednou vždycky něco končí a něco jiného zase začíná. Mám před sebou velkou výzvu tím, že jdu k národnímu mužstvu. Ale pokračuju i ve Slavii u mládeže. Během příští sezony budu mít trošku menší oddych.
Ulehčí vám vyřazení Slavie práci u reprezentace?
Samozřejmě to bude něco nového, ale já už jsem se jí věnoval i tak. V pondělí máme schůzku všichni trenéři a řekneme si své k hráčům, které chceme nominovat do přípravy před mistrovstvím.
Nepřepadá vás trošku nostalgie po těch 14 letech na slávistické střídačce?
Končí to, ale uvidíme: třeba to zase někdy začne.
Byl tam nějaký okamžik, kdy jste si uvědomil, že tohle je naposledy?
Ani ne. Na to je brzy.
Myslíte, že to přijde?
Asi jo. Teď se těším na novou a trošku jinou práci. Vím, že náš fanoušek je tvrdý a nekompromisní. Chce výsledky a chce medaile. Hokej je u nás modla, proto jsou hráči i trenéři pod velkým tlakem.
Přesto pro vás musí být konec ve Slavii bolestný, protože jste měli rozhodující duel rozehraný dobře.
Měli, ale ono se to nezdá. Play-off pro nás začalo dřív než v předkole, šli jsme na krev a kluci hráli se vším. Jsme pobití, spousta kluků nemohla nastoupit. Udělali jsme chyby, kdyby byli na ledě zkušenější hráči, asi by se nestaly. Ale to se nedá nic dělat. To je play-off a v něm to tak chodí. Mrzí nás to, ale musím klukům poděkovat, protože se nám povedlo závěr sezony zvládnout. Určitě jsme nedali Pardubicím postup zadarmo, musely si ho vydřít.
Dá se říct, že předkolo byl váš strop?
Nevím, já chtěl jít do čtvrtfinále na Spartu. Přáli jsme si to, ale takový je hokej.
Takže se z hráčů nedalo vymáčknout víc?
Možná jo. Samozřejmě se to dalo. Mačkali jsme ten citron hodně, ale...
Už byl vymačkaný?
Byli jsme vyždímaní. Přesto jsme měli výborný nástup do rozhodujícího zápasu, hráli jsme vynikající hokej, ale pak dělali chyby. Hlavně ve třetí třetině, kdy jsme dostali tři góly.
Ten nástup do třetí třetiny byl hrůza, co? Tři inkasované góly během 170 vteřin.
No jo, byl. Udělali jsme chyby.
Pro vás to v těch chvílích asi bylo zoufalství, že?
Co se dá dělat. Minule nepadl ani gól, a teď tohle.
Dalo se v ten moment něco udělat? Třeba si vzít oddechový čas dřív, abyste přerušil euforii soupeře?
Vždycky se dá něco udělat líp. My jsme třetí třetinu dohrávali na pět beků, protože se zranil Šenkeřík. Dali jsme na první střídání mladého Ronyho Knota a hned tam propadl. Ale tak to je, mladí dostali příležitost, hokej je o chybách.
Jak moc vám chyběl kapitán Kadlec a co mu vlastně bylo?
Měl roztržený loket, zkoušel hrát, ale nešlo to. Mára Tomica měl koleno a Kuba Sklenář má něco s pánví. Během zápasu se zranil ještě Žejdl a Šenky. S naším hokejem není divu, že máme plno zraněných.
Jaký teď bude váš nejbližší program?
Budu sledovat zápasy a v pondělí se už zapojím do mládeže ve Slavii. Pak mám tu schůzku ohledně nároďáku s Ondrou Weissmannem a Jardou Špačkem.
Budete mít ve Slavii nějakou rozlučku?
To uvidíme. Teď si dáme pár dní volno a ve čtvrtek nebo v pátek se sejdeme.
