"Je to šílené. Každý za mnou chodí, plácáme si rukama. Nevěřím tomu, je to něco neskutečného," líčil mladý útočník, který v minulé sezoně bodově táhl vítkovickou juniorku.
Trenéři vás postavili jako centra druhého útoku. Kdy jste se dozvěděl o nominaci?
V pondělí mi volal pan Šimíček. Byl jsem zrovna po tréninku v Havířově a byl jsem moc rád. Celý den jsem pak přemýšlel, jak to bude vypadat. V úterý ráno jsem přišel na rozbruslení, ani jsme nic týmového nedělali. V lajně se Strapem a Hužvou (Petrem Strapáčem a Peterem Húževkou) jsme si prostě sedli.
Nebyl jste nervózní?
Nervózní nebývám, naučil jsem se nebýt nervózní. Je to těžké, každý na to musí přijít sám, ale snažím se nemyslet na to, jestli udělám chybu, nebo ne, snažím se věřit si, že to vyjde.
Napadlo vás, že byste se mohl uvést hattrickem? Moc vám k němu nescházelo.
Nečekal jsem ani gól. Ale když přišel první a po něm druhý, začal jsem o tom přemýšlet. Jenže hattricky mi asi nejsou souzené, nedal jsem ho asi od 6. třídy.
V minulé sezoně jste byl nejproduktivnějším hráčem play-off juniorské ligy. Nečekal jste šanci zahrát si extraligu dříve?
Možná jo, ale neřešil jsem to. Chvíli jsem začínal v juniorce, pak jsem šel do Havířova. Je tam výborná parta, sedlo mi to. Hodně mě to nakoplo. Přišlo mi to rychlejší než juniorka, ale zvykl jsem si, nemůžu si to vynachválit.
Teď víte i to, jaká je extraliga. Už víte, v čem se musíte zlepšit?
Určitě v síle. Jsem drobnější postavy, mám problém přibrat. Na tom musím zapracovat hodně.
A už víte, co vás bude stát povedená extraligová premiéra? Kolik budete přispívat do týmové pokladny?
Szturcík (Roman Szturc) za mnou hned šel, už na střídačce, a smál se, že to bude drahé. Ale neřeším to, jsem šťastný, že jsem mohl hrát.
