Já to Růžovi trochu ukradl. Dotkl jsem se puku, tak uvidíme, jestli mi ho dodatečně připíšou,“ povídal Hrehorčák s úsměvem.
Patriku, jak se vám hraje s takovými spoluhráči, jako jsou Martin Růžička a Petr Vrána?
Je to super, stačí se pohnout a puk dostanete každou chvíli. Na jednu stranu je to lehké, ale je to i dřina, protože musím makat v rozích. Hlavně jsem rád, že mi to tam konečně padlo, protože minule jsem vyšel naprázdno.
Třinci vyšly v Ostravě parádně nástupy do třetin. Jak si to vysvětlujete?
Po tom, jak se hrálo obden, byla teď docela dlouhá pauza, takže jsme byli natěšení na to zahrát si a taky jsme byli hladoví po prohře se Spartou, kterou jsme chtěli odčinit.
Vedli jste rychle 2:0, ale Vítkovičtí skóre otočili. Čím to?
Začátek jsme měli vynikající, dali jsme dva góly. A jak jsme byli na koni, asi jsme polevili. Ale Vítkovice hrály dobře, šly po nás, měli jsme s tím problém. Pak jsme ale začali zase hrát a měli to pod kontrolou.
