„Ale jo, něco je ve vzduchu s tou třináctkou. Doufám, že nám všem bude přinášet štěstí i do budoucna.“
Jak jste se vůbec k tomu číslu dostal?
Vybral mi ho táta, který mě, když jsem byl malý, trénoval. Od té doby se snažím to číslo nosit, pokud není v nějakém týmu legenda, která by mi ho nepůjčila. Doufám, že mi už vydrží do konce kariéry.
Gól jste nedal od 11. kola, od 14 .října, byť jste za tu dobu stihl jen 12 zápasů. Jak jste to prožíval?
Těch zápasů jsem tolik neodehrál. Teď jsem se už ale celý týden zase cítil jako hokejista, protože před tím jsem měl problémy sám se sebou po těch zraněních, není jednoduché se do toho dostat.
Nepropadal jste už skepsi?
Ani ne. Spíš jsem si říkal, že se do toho musím dostat sám. Měl jsem podporu i z vedení. Říkali mi, že taková sezona je, že se nedá nic dělat. Do této sezony jsem byl celou dobu zdravý, ale teď to přišlo. Kluci mají odehraných pomalu 40 zápasů a já nevím, jestli jich mám nějakých 15 (18 - pozn. red.). Když člověk není v takové té herní pohodě, tak je to těžké. Zápas nejde natrénovat.
Mladé Boleslavi jste dal – stejně jako Spartě – v 10. kole hned dva góly. Jak důležité pro vás jsou?
Hodně, protože předtím jsme dal jen tři góly a je pomalu konec sezony. A ode mne se ty góly čekají, určitě nějaký tlak je. Pro nás je teď každý zápas jako play-off. Tabulka je šíleně nahuštěná.
