„Bráchové mi budou hodně chybět,“ přiznal Nestrašil. „Hrálo se mi s nimi výborně. Budou mi scházet i mimo led, protože jsme spolu hrávali i různé hry. Ale takový je hokejový život. Přijdou jiní hráči. Budu muset najít tu správnou chemii s někým jiným.“
Bratry Kovařčíky oslavy nikdy neomrzí. Rozloučili se titulem a teď? Finsko... |
S kým byste si v útoku rozuměl?
Když měl Míša Kovařčík zlomený prst, hrál s námi Miloš Roman. I s ním to byla moc dobrá lajna. Miloš za ty roky v Třinci nabyl dost zkušeností, aby se zase posunul o kus kupředu.
Takže v příští sezoně budete mít kolem sebe slovenské bratry?
(Směje se) Uvidíme.
Údajně jste se bratrů Kovařčíků zastával v kabině proti některým zkušenějším hráčům, když si vyříkávali nepovedené věci na ledě.
Nevím, co kdo slyšel, ale my na sebe v kabině hulákáme pořád, to je na denním pořádku. Ale je to jen z toho důvodu, že všichni chceme vyhrávat. Jsou zápasy, kdy se někomu nedaří, kdy potřebuje někdo seřvat, jindy je ho však nutné podpořit. Tak je to celou sezonu.
A i to byl důvod, proč třinecké mužstvo tak šlapalo?
Vše si na rovinu vyříkat, to k mančaftu patří, a proto je tady tak výborná parta. Jsme chlapi. Přijdeme do šatny a řekneme si, co kdo jak viděl. Všichni jdeme za stejným cílem. Byl bych moc nerad v týmu, v němž každý během přestávky jen sedí na prdeli a čeká na další třetinu.
Takže hádky ke sportu patří?
My se většinou všichni zhádáme i na tréninku. A i trenéři to měli rádi. Vždy někde stáli a po koutku se smáli, protože tady vybírali hráče, kteří chtějí vyhrávat. Po tréninku v šatně pět minut něco řešíme, ale pak hlavy vychladnou.
Můžete dát příklad?
Není to tak, že by to mezi námi dlouho vřelo a byli jsme na sebe naštvaní. Jde jen o to říct si co a jak, vyložit karty na stůl. To je občas potřeba. A my starší jsme od toho, abychom případné rozpory korigovali.
Vy jste byl jeden z mála, kdo si dovolil popíchnout i trenéry.
(Směje se) Jo, mám spoustu bratrů a u nás doma si vyjadřujeme určitou lásku tím, že si jeden z druhého děláme srandu. Jako součást tréninků beru i určitou soutěživost. Samozřejmě, když se týmu daří, jsou věci jednodušší. Pokud by nám to nešlo, nikdy bych si nedovolil dobírat si trenéry. Ale jsme super parta, takže když se občas objevilo okénko, využil jsem toho.
Nový třinecký kouč Moták o tlaku, poctivé práci, změnách v týmu i Krejčím |
Příští sezona bude znovu hodně těžká. Budete si zvykat na nového trenéra, na obměněný tým.
Bude to jiné, ale na druhou stranu, když se podíváme na hráče, kteří se v play off ani nedostali do naší sestavy, tak jsou to všechno super hokejisté a ti mohou kádr úplně v klidu doplnit. Uvidíme, jaké to bude, jaký bude nový trenér Zdeněk Moták, ale kostra tady částečně zůstala. Zase budeme chtít hrát o pohár.
