Urostlý bek ale tahle slova nepřeceňuje. "Vím, že nejsem jediný z týmu, kdo má šanci se dostat do áčka," tuší mladík, který si v probíhající sezoně poprvé zahrál extraligu. V juniorské soutěži je nejvytěžovanějším obráncem Slavie a v sezoně zatím nasbíral ve dvaatřiceti zápasech solidních 16 bodů.
Jak se chvála od trenéra Růžičky poslouchá?
Je to pro mě čest a určitý druh ohodnocení. Poslouchá se to pěkně, ale nechci to přeceňovat.
Vedení českého hokeje chce pozvednout mládežnické výběry, proto extraligové kluby zřejmě budou moci zapsat na soupisku jen sedmnáct hráčů nad dvacet let. Jak takovou šanci vnímáte?
Pro nás mladé je to dobře, šance zahrát si extraligu je větší. Je dobré, že se tím někdo začal zabývat. Na druhé straně je to zatím jen hrubý návrh, zdaleka není dotažený do konce.
V létě vás nejspíš čeká příprava s áčkem. V čem bude jiná?
Už jsem s nimi trénoval v několika cyklech během sezony. Je to skok, ale tahle zkušenost mi pomůže. Pro mě vždycky bylo lepší se posouvat dopředu, než se vracet do nižší věkové kategorie.
Jak byste se jako zadák charakterizoval?
Snažím se hodně tvořit hru. Na druhou stranu Slavia hraje v poslední době hokej založený na zodpovědné obraně, tudíž to je moje priorita na ledě. Přesto nechci být na ledě jen zakřiknutý a soustředit se jen obranu. Rozhodně se neřídím tím, kdo nic neudělá, nic nezkazí.
Kdo býval či stále je vaším vzorem?
Když jsem byl malý, hrál jsem v útoku a ve Vsetíně tehdy zářil Jiří Dopita, takže to byl on. Teď se mi zase líbí Kris Letang z Pittsburghu.
Věříte v účast na MS do dvaceti let v příští sezoně?
Loni jsem reprezentoval na šampionátu osmnáctiletých, do nominace dvacítky jsem se pak ale nevešel. Takže teď chci udělat maximum pro to, abych příště na mistrovství nechyběl.
