Co vás vyneslo do čela?
Sázíme na agresivní hokej, což po nás trenér chce, hrajeme dobře pozičně, nátlakově. Nese to ovoce. Nedostáváme moc gólů a nějaké vždycky dáme.
Nejvíc řádí elitní útok Kubinčák, Hübl, Lukeš. Kdo vás ještě táhne?
Brankář Volke. Je strašná vzpruha, když máme gólmana, kterému věříme. Loni byl v play-off famózní a pokračuje v tom dál. Mužstvo hraje před ním jinak, kompaktně. Máme čtyři vyrovnané lajny.
Experti před sezonou tradičně Litvínov přehlíželi. Motivuje vás to?
Nás prognózy nezajímají. Máme svůj plán, čeho se držet. Je vidět, že se všichni podřizujeme týmu. Já z nás cítím, že je tady jedna parta, to je základ úspěchu. Hokej se hraje na ledě, ne na papíře; na něm je řada celků daleko silnějších než my. Ale kvůli tomu jim nebudeme dělat červený koberec. Určitě přijdou těžší chvíle, tam se ukáže, jaká jsme parta. Teď ale máme pohodu, radost ze hry.
Je to i tím, že na Litvínov není takový tlak jako třeba na Spartu?
Jsme provinční klub, domáčtější. Nemáme tolik peněz, někteří hráči jsou místní, mají k tomu vztah. Jsme taková rodina, což je strašná devíza. Není to jako někde, kde se sejdou hráči odevšad.
Jak vám jde funkce kapitána?
Mužstvo šlape, není důvod být aktivní. Navíc to není jen o mně, máme v kádru hodně zkušených. Kdo chce něco říct, řekne.
