Martin Kaut letos načne v Pardubicích už druhý rok, s bratrem Tomášem je tedy v kontaktu prakticky na denní bázi. Jedna věc je pro ně však speciální, a to když mohou nastoupit proti sobě. Stane se tak už ve čtvrtek večer, extraligové Dynamo nastoupí od 18 hodin v Chrudimi proti tomu prvoligovému.
„Oba se na to moc těšíme, je to takový další splněný sen. Moje přání je jít proti Tomášovi na buly, když mě pustí Poula (Patrik Poulíček), nebo nějaký jiný centr. Třeba mezi námi proběhne i nějaká sázka. Rodiče vezmou dresy, mamka můj, taťka bráchův, a půjdeme na to,“ nemůže se dočkat Martin Kaut, z bratří ten mladší.
Kolik to v kabině stojí, aby vás Patrik Poulíček pustil na vhazování?
No, on je zrovna pokladník, takže se ho musím zeptat. Asi to nebude zadarmo, vlastně mi klidně bude stačit, když proti bráchovi prostě jenom nastoupím. (směje se)
O čem ten zápas bude? Vyjede proti vám řada hráčů, kteří bojují i o místo ve vašem týmu.
Rozhodně nás nečeká nic lehkého. O sestavu bojujeme i tady v ‚áčku‘, takže se bude hrát naplno.
Co vy konkrétně? Zkušenosti máte, nicméně věkově pořád patříte k nejmladším.
Jistého nemá nikdo nic. Já taky bojuji o vylepšení své pozice. Chci se soustředit na svůj výkon, být co nejlepší. Musíme najít nějakou chemii mezi lajnami a vyzkoušet jednotlivé varianty.
Kdybyste si měl místo v sestavě vybrat sám, kde by to bylo?
Nad tím jsem nepřemýšlel, jsem připravený přijmout jakoukoli roli. Je na trenérech, kam mě dají. Můžu hrát víceméně na všech pozicích, i když preferuji ‚pravaso‘. Ale jestli si mám teda vybrat, tak bych určitě nastoupil vedle Červuse (Roman Červenka), to je úplně neskutečný hráč.
Podepsal jste v Pardubicích novou smlouvu na deset let. Jak velký klid vám to dodává?
Vůbec žádný. Vím, že na mě bude kvůli tomu velký tlak, ale žene mě to dopředu. Je pro mě ohromná čest, že taková nabídka přišla. Řešil jsem to s rodiči, s bráchou, s agentem i s klukama z týmu. Poměrně dlouho se ladily nějaké detaily smlouvy, ale neváhal jsem. Chci tady zůstat a jsem rád, že jsme se domluvili. Vím, že se to někomu nelíbí, nebo s tím nesouhlasí, ale čas ukáže.
V Evropě jste možná jediným hráčem, kdo má podepsaný takhle dlouhý kontrakt. Jaké to je mít smlouvu až do roku 2034?
To je až 34, jo? (směje se)
No, když se to tak vezme, tak klidně do konce kariéry. Potáhne vám na 35 let.
To ne, ještě bych pak chtěl alespoň tři roky hrát. Je to skvělý pocit, ale taky obrovská zodpovědnost. Musím se postupně stát lídrem na ledě i v kabině. Teď jsou tu naštěstí zkušenější hráči, takže se od nich můžu učit a dávat pozor. Postupem času chci tuhle roli přebrat, ale to je ještě hodně času.
Tým Dynama je druhým týdnem na ledě, jak běží příprava před sezonou?
Je to každoroční klasika. Před nástupem na led jsme absolvovali fyzické testy, pak byly dobrovolné tréninky, na kterých jsme si hlavně zvykali na novou výstroj a teď už jedeme bomby. Zatím jsem snad nedal gól jeden na jednoho, je hrozně těžké se dostat přes naše beky. Ale mám z toho super pocit. Už se těším, až začne sezona, za chvilku startuje Liga mistrů, takže začneme pilovat přesilovky a oslabení. To už bude ta zábavnější část.