Ne, tohle není náhoda, plzeňská vláda trvá vyjma mužů už od loňska: juniorka a starší dorost získaly titul, ten mladší bral bronz. A aby toho nebylo málo, žáci z osmé třídy byli v republice čtvrtí.
Teď to vypadá, že Plzeň prožije možná ještě úspěšnější rok.
„Mládež je pro nás docela zásadní, protože nejsme klub, který by disponoval obrovským rozpočtem,“ popisuje sportovní manažer Tomáš Vlasák.
Ano, Plzeň opravdu těží z dobré práce s mládeží, byť se jich v áčku ve finále nemusí uhnízdit velký počet. Jenže v dnešní době je úspěch, pokud klub dokáže vychovat talent, jakým je například kanonýr Dominik Kubalík, který se napevno usadil v reprezentaci a čerstvě přestoupil do Švýcarska.
Když černý kůň opravdu vyhráváHokejová Plzeň se před startem nové extraligové sezony bála otevřeně říkat, že je černým koněm soutěže. A její sportovní manažer Tomáš Vlasák je i v jejím průběhu - kdy je Škoda po 23 kolech první s pětibodovým náskokem a zápasem k dobru - stále nohama na zemi. "Zatím bych to nepřeceňoval, nejsme ani v půlce. Realistický obrázek si budeme moct udělat někdy po Vánocích, na začátku ledna. Nechceme se prsit, že chceme do finále, ale pracujeme na tom." Západočeši mohou být spokojení s ofenzivou (nastříleli nejvíc gólů - 78), dost však zapracovali i na obraně, protože si uvědomuje, že bez ní nemá v play-off šanci. "Tam nikoho nepřestřílíte 6:3," říká Vlasák. Když už je řeč o defenzivě: Plzni se před sezonou povedl i příchod brankáře Svobody, který se dokázal vyrovnat s tlakem a třeba v procentuální úspěšnosti zákroků je po hradeckém Rybárovi druhý nejlepší v extralize. "Míru jsme měli nějakou dobu vyhlédnutého. Je to kluk, který naplňuje naše představy na sto procent. Je to pracovitý a poctivý kluk, navíc má potenciál se zlepšovat, protože je mladý. Jsme rádi, že jsme si ho vybrali a že nám to vrací." |
„Abyste si nemysleli, ani on to ze začátku neměl lehké. Také si prožil sezonu, kdy mu to nešlo a nevěděli jsme, co s ním. Ale potom na sobě začal neskutečně pracovat a všechno se mu vrátilo. Zvolil dobrou cestu,“ říká Vlasák.
Plzeňská strategie není ničím výjimečná, bez nadsázky se dá říct, že na vlastních odchovancích chtějí stavět úplně všichni v republice. Jenže na západě Čech jsou přece jenom o krok napřed, o čemž svědčí zmiňované výsledky napříč všemi mládežnickými kategoriemi. Čím to je?
„V první řadě jde o práci trenérů. Máme je tu hodně kvalitní,“ chválí Vlasák a pokračuje: „Mnohdy musíte mít i štěstí, aby se vám sešel dobrý ročník. Naše výhoda je v tom, že se k nám stáhnou kluci z Klatov, Třemošné, Tachova, Domažlic... Spádová oblast je docela velká a lepší hráči se ve starším věku stáhnou k nám, kde mají perspektivu dorostu, juniorky a především áčka.“
Důležitý je však i osobní zájem nejen Vlasáka, ale také majitele klubu Martina Straky. Právě tihle dva se o mládeži baví hodně. Intenzivní kooperace navíc funguje i s ostatními trenéry napříč klubem. Pravidelně proto probíhají společná sezení, na nichž se probírá, kdo by měl dostat šanci třeba ve vyšší věkové kategorii nebo komu a jakým způsobem pomoct ve vývoji.
Plzeň kromě toho vybírá talenty i po republice. Příkladem za všechny je útočník Matěj Chalupa, jehož si Vlasák všiml v pražských Letňanech a jenž se už prosadil do extraligového áčka.
Žádné kvóty pro mladé
Pro hráče jako Chalupa je nabídka z Plzně vším, co si nadprůměrný talent může přát. Už jenom tím, že půjde do velkého města, ve kterém má velké možnosti i s ohledem na studium. „Navíc máme čerstvě akademii, takže můžeme klukům nabídnout něco extra jako ubytování, stravu a podobně, což je také důležité,“ upozorňuje Vlasák.
Ač je Plzeň úspěšná, tak si dopředu nestanovuje žádné kvóty, kolik mladých hráčů z vlastní líhně by mělo tvořit kádr dospělých. Je to totiž nesmysl. Prosadí se jen ti nejlepší a opravdoví talenti šanci dostávají vždycky. Jde spíš o to vychovat si je.
„Šikovných hráčů máme dost: Kvasnička byl ve všech národních výběrech i ve dvacítkách, je tam Kodýtek, Chalupa, Kaňák, ve starším dorostu vypadají velmi nadějně Přikryl, Lang, Mužík... Jmen je je víc, ale o všem se rozhoduje až při přechodu mezi dospělé.“
Co to znamená? „Někteří hráči přechod zvládnou hned, jiní potřebujou ještě rok nástavby v první lize. Kluků, kteří můžou rovnou z juniorky přeskočit do áčka ale zase tolik není. Musíte s nimi pracovat. Někdo potřebuje rok, někdo dva. Nikoho nezatracujeme, ale máme strategii, že klukům, kteří přijdou do áčka, dáváme rok na rozkoukání a v tom dalším musí být vidět posun. Pakliže není, tak dostávají šanci další,“ přibližuje Vlasák.
