„Ale každému se hraje lépe, když má tolik prostoru a cítí důvěru. To není o únavě, spíš naopak.“
Potěšil vás i ten vstřelený gól?
Chodím na přesilovky, takže jsem rád, že mi to tam konečně spadlo a že gól pomohl k bodům. Od toho se odvíjí všechno – když se bude vyhrávat, v týmu bude pohoda a na ledě si víc dovolíme. Pak můžeme předvádět i lepší hokej. Zatím to musíme ubojovávat.
Přesto, v čem se hra zlepšila?
Je tam posun, ale ještě to není ono. Zápasy vyhráváme o gól, v prodloužení...
Ale je dobré, že to nezabalíme ani ve chvíli, kdy těsně před koncem prohráváme. Konečně jsme zjistili, že můžeme vyhrávat i venku. Je znát, že psychicky jsme na tom lépe.
Ve čtyřech posledních zápasech jste ale ztratili vedení 2:0 či 2:1. Třetí gól jako by byl zakletý.
Přesně o tom jsme se bavili i před zápasem v Olomouci. A stalo se to znovu... Ten třetí gól by znamenal konec, dohráli bychom ty zápasy v klidu. Jenže i když máme šance, máme i přesilovky, bohužel ho nedáme. Ale i tak musíme být za poslední výsledky rádi.
Co říkáte novému trendu sudích a velkému počtu trestů?
Je to zvláštní. Teď budou vyhrávat mančafty, které zvládnou dobře přesilovky a oslabení, protože 90 procent gólů padá při těchhle situacích. Uvidíme, jak dlouho ten trend vydrží, většinou se to po čase vrátí do průměru.
Je pro tým hodně cenné, kolik práce v oslabení udělají útočníci jako Hollweg a Balej?
Kluci hrajou super. Vědí, kam najet, jak daleko stát od hráče. Hodně střel zablokují, přitom tam rozhoduje půl metru. Sám dobře vím, jak je těžké dostat puk na branku, když před vámi útočník klečí a vykryje spoustu prostoru.