„Náš program byl v posledních dnech hrozně náročný. Odehráli jsme šest utkání v deseti dnech, takže kluci dostali dva dny volno, abychom si odpočinuli od zátěže i od sebe navzájem. Tři hráči nám také odcestovali na reprezentační srazy... Od příštího pondělí ale už budeme kompletní a budeme trénovat tak, jak si představuji na extraligu,“ plánuje hlavní trenér Pardubic Miloš Holaň.
V plném tréninku by podle něj už měli být opravdu všichni. I hráči, co aktuálně doléčují drobná zranění. „Teď jsou mimo Treille a Miromanov, ale ne nijak dlouhodobě. Doufám, že se nikomu nic nestane na nároďáku a budu konečně mít všechny kluky,“ vyhlíží Holaň.
Vyslovil i přání ohledně posílení kádru ještě před startem ostrého soutěžního ročníku. „Jako trenér bych byl samozřejmě rád, kdyby se ještě někdo objevil. Chtělo by to nějakého střelce nebo možná i pravé křídlo. Ve středu budeme mít sezení a musíme všechno zvážit. Z větší části je ovšem mužstvo dané a dosavadní zápasy nám ukázaly, jakým směrem se musíme ubírat,“ uvědomuje si kouč.
O víkendu Dynamo zakončilo Memoriál Zbyňka Kusého. Na poslední pokus to konečně vyšlo a Pardubice získaly první výhru v přípravě, když porazily ruský Vladivostok 4:3.
Pardubice zdolaly Vladivostok a skončily na domácím turnaji druhé |
„To poslední vítězství bylo strašně důležité morálně a psychicky. V deseti dnech jsme odehráli šest těžkých utkání s polepenou sestavou... Musím kluky fakt pochválit, jakým způsobem si pro tu výhru šli. Prohrávali jsme 0:2,“ ohlíží se Holaň za posledním představením svého týmu.
2:0 pro Vladivostok to bylo ještě ve 32. minutě, pak ale Dynamo během dvou a tři čtvrtě minuty nasypalo svému soupeři čtyři góly a rázem to byl úplně jiný zápas.
„Ty góly jsme dali prakticky z ničeho. Možná to bylo ale odměnou za to, jaké stoprocentní šance jsme si dokázali vytvořit v minulých utkáních, nedokázali jsme je proměnit, ale nepřestali jsme tvrdě pracovat,“ uvažuje Holaň.
Dynamo navíc proti Vladivostoku, stejně tak jako proti ostatním soupeřům, zvládlo samostatné nájezdy a zakončilo turnaj se šesti body na druhém místě.
„Vyhrát nájezdy je příjemné, ale celkově jsem byl s naší hrou nejen na tomto turnaji spokojený. Prohry jsme sice vnímali a určitě to nebylo lehké ani pro hráče, ale nepouštěl jsem se do žádných hlubokých analýz. Pořád jsem mužstvu věřil a hlavně jsem viděl, jak pracuje v tréninku,“ hodnotí Holaň.
Chvílemi byl na turnaji hodně naštvaný ze špatné koncovky, ale s odstupem času si našel vysvětlení. „Dost se projevila nesehranost. Rotace hráčů byla velká a prakticky se neustálila naše sestava. Taky je potřeba říct, že my nedávali moc gólů ani loni, ale snad se to zlepší.“
