„Předtím to bylo jedno velké trápení,“ řekl 27letý centr. „Doufám, že to zvedne jak mě, tak i tým, a že se od toho odrazíme,“ dodává.
Oddechli jste si po výhře, která přišla po třech neúspěších?
Jsme za ni hrozně rádi, na takové vítězství jsme čekali strašně dlouho. Snad to tak půjde dál.
K výtečnému vstupu vám dost pomohly kiksy boleslavského gólmana Ritticha, že?
Takové góly nám pomůžou. My jsme do toho chtěli jít a cpát se do brány. Myslím, že se to povedlo, góly padly z brankoviště. Nejsme „v laufu“, abychom sehrávali nějaké kombinace do prázdné. Museli jsme to tam dotlačit.
Nebáli jste se, že nadějně rozehrané utkání ztratíte, tak jako se to stalo několikrát předtím?
Věřili jsme, že k tomu nedojde. Jednak kvůli lidem, kteří sem pořád chodí, a taky pro naše sebevědomí.
Máte za sebou úvodní čtvrtinu soutěže. Budete se snažit tohle nepovedené období hodit za hlavu?
Nám nic jiného ani nezbývá. Kdybychom se ohlíželi na to, že jsme hráli mizerně a nic se nevedlo, tak bychom se v tom akorát dál plácali.
Jak jste snášel fakt, že jste často měnil útoky a střídala se vám křídla?
Když se mužstvu nedaří, tak se s tím musí míchat. Já vím, že moje výkony nebyly optimální, bral jsem to tak, jak to bylo. Nešlo se dívat na to, že jednou hraju ve druhé a jindy ve čtvrté lajně; bylo třeba „hrabat“ hlavně pro tým, aby vyhrával. Cítil jsem, že body a góly chyběly, navíc jsem občas byl u nějakého obdrženého. Když se něco kazí, tak se kazí všechno. Byla to křeč, deka ležela na mně i na týmu.
