A přesto to v pátek na domácí výhru proti poslední Jihlavě nestačilo. Šestí kohouti padli v prodloužení 2:3. Po nedělním (17.00) dalším domácím souboji proti Chomutovu končí hostování hradeckému zadákovi Zdeňku Čápovi. „Pomohl nám moc, když jsme dohrávali na šest zdravých beků,“ ocenil hosta trenér Mory Zdeněk Venera.
Porážku od Dukly však kousal těžko. „První půlku zápasu jsme hráli aktivně, měli šance. Bod je málo. Měli jsme dát více gólů. Stáhli jsme sestavu na tři pětky, chtěli rozhodnout, bohužel přišla zase dvě oslabení a ztráta sil.“ Avšak uznal: „Jihlava si v závěru vypracovala šance a remíza asi odpovídá.“
Srdnatý soupeř zase ukázal, že do extraligy patří právem, vzdor tomu, že body sbírá nejméně ze všech. Ale se všemi dokáže hrát vyrovnanou bitvu. „Utkání prohraných o gól je už hodně. Za každé takovéto vítězství, které se nám povede i za dva body jsme rádi,“ řekl pokorně kouč Jihlavy Petr Vlk.
Jeho parta poprvé od poloviny listopadu vyhrála venku. Sedmizápasovou sérii nezdarů ukončil v 62. minutě útočník Lukáš Žálčík, když dorazil svou střelu. Brankář Konrád se mohl rozkrájet.
Jihlava se tak přiblížila třináctému Litvínovu na čtyři body. Mora přitom po trefách Viléma Buriana a Miroslava Holce otočila na 2:1, zdálo se, že duel kontroluje. Jenže polevila, zčistajasna vyrovnal v 38. minutě aktivní útočník Adam Zeman a pak už to bylo kdo s koho.
Zeman, jenž v Jihlavě hostuje právě z Olomouce, byl na ledě hodně vidět. Po spolupráci s Kajínkem nemusí být jen milost, ale také první gól Dukly v utkání, k němuž pomohli Hamillovi, který střelou zpoza branky načapal Konráda v přesilovce. „Adam patří k našim klíčovým hráčům. Jen dvoubodových zápasů by mohl mít víc,“ mrkl Vlk.
Kohoutům v šancích chyběla kvalita - buď razance, nebo přesnost. Veneru mohlo aspoň těšit, že se uzdravili obránci. „Bylo to znát, ale bylo znát i to, že dlouho nehráli a do optimální pohody se dostanou postupně.“
