Oproti poslednímu domácímu zápasu jste změnili taktiku. Nehlídali jste náskok dvou branek, místo toho se pořád tlačili do útoku. To byl pokyn trenérů?
Přesně tak. Pořád nás nabádali, abychom stříleli a snažili se akci zakončit. Každý pokus zvyšuje šanci na úspěch, a to se potvrdilo. Je však třeba přiznat, že Vítkovicím zápas nevyšel. Radost ale máme stejně obrovskou.
Navíc jste pouze třikrát hráli v oslabení. I na to jste mysleli během utkání?
V některých minulých zápasech nás vyloučení stály náskok nebo dokonce body. Tentokrát jsme si to dokázali lépe pohlídat. Také proto jsme měli sílu, abychom tlačili celých šedesát minut.
V polovině zápasu diváci skandovali deset, deset... Zažil jste něco podobného?
(rozesměje se) V průběhu druhé třetiny určitě ne. A ani si nepamatuji, kdy jsem to slyšel naposledy. Jestli vůbec.
Prosbu jste nakonec nevyslyšeli. Soustředili jste se v závěru spíše na to, aby obrana neinkasovala?
Je to tak. Do poslední třetiny jsme šli s tím, že nedostaneme gól a tento pocit si přeneseme do dalšího zápasu.
Ten hrajete v Litvínově. Ukončíte bodový půst na půdě soupeře, který vede tabulku a ještě neprohrál?
Víme, že mají fazonu a rozhodně to bude těžký soupeř. Třeba ale právě v Litvínově uspějeme, jednou už venku bodovat musíme.