Doma hokejová Olomouc netěší. A nespokojení diváci se ozývají

Už i obvykle vděční a trpěliví fanoušci hokejové Olomouce začali nesměle pískat. A kotel za bránou burácel: Bojujte za Moru! Příznivci kohoutů mají na kritiku, byť stále na začátku sezony, právo. Zatím si moc radosti ve stařičké „plecharéně“ neužili.

Venkovní výjezdy za Morou jsou sice veselejší, ale na domácím ledě působí Olomouc šedivě: ze šesti zápasů vyhrála jediný nad Libercem.

Od debaklu v Plzni 0:10 z 12. září venku třikrát za sebou zvítězila. Body brala v Litvínově (3:0), v Třinci (4:3 po nájezdech) a v Pardubicích (2:1 v prodloužení).

Doma ale čtyřikrát v řadě prohrála a získala v této sérii jen dva body. Přitom na Hanou se soupeři obvykle netěší; proti urputně bojujícímu mančaftu trenéra Zdeňka Venery měli kolikrát problém projít už jen přes střední pásmo. Co je teď jinak?

Strapáč: Hrajeme lépe venku

Puk měl na čepeli, ale vyhodit jej z obranného pásma Petr Strapáč nedokázal. A Mladá Boleslav 24 vteřin před koncem druhé třetiny trestala. „Když jsme se nadechovali, přišel třetí, hloupý gól do šatny. Tam jsem to měl vyhodit,“ nehledal výmluvy olomoucký útočník. Situace, která uzavřela skóre na 1:3, byla pro hokejovou Moru výmluvná: na svém ledě letos kazí až příliš. Ze šesti domácích utkání vyhrála jediné a je jedenáctá.

Čím to, že jste se proti Mladé Boleslavi nedokázali prosadit?
Těžce se to hodnotí. Nepovedl se nám vstup. Všude jsme byli o krok později. Nevyhrávali jsme osobní souboje. V prvním oslabení jsme dostali hned gól. Ve druhé třetině druhý. Bylo to 1:3 a Boleslav už se nikam nehnala, hrála to na rychlé protiútoky. My jsme bušili, ale tutovka tam nebyla. Že bychom měli tlak, se říct nedá. Bohužel jsme si nezasloužili vyhrát.

Třetí gól berete na sebe?
Byli jsme tam dlouho, nechtěl jsem nic vymýšlet a vyhodit to obloučkem. Bohužel to skočilo, nepovedlo se to vyhodit a padl z toho gól. Mám na tom velký podíl.

Definitivně rozhodl zápas?
Těžko říct. Ale stahovat jednu branku je lepší než dvě a ještě gól do šatny nám nepomohl.

Nechybí vám i fyzická hra, ochota se srážet?
Nebylo to. Ale bylo to tím, že jsme byli o krok dva později, a když tam jste pozdě, puk už tam není, bylo by to mimo hru. I kdybychom chtěli, tak ani možnost dohrát nebyla. Řekli jsme si, že chceme zabojovat, kousnout se, ale bylo to nemastné neslané.

A brankář Maxwell byl jistý...
Nevím, jestli chytal jistě. Řekl bych, že jsme ho moc neprověřili. Hodně jsme jim to usnadnili. Ani nemusel předvést maximum, co umí.

Změníte něco ve hře?
Zatím hrajeme lépe venku než doma. Doma se na každý gól nadřeme. Zase jsme dostali první gól. Kdybychom věděli co změnit, tak to uděláme. Je třeba to zjednodušit, víc se tlačit do brány. Pořádně tam nebyl tlak. Bylo to odevzdané, bez zápalu. Nevím, jestli jsme po Pardubicích neměli síly. Nebylo to ono.

Fanoušci už skandovali: Bojujte za Moru!
Je to pochopitelné. Máme 11. kolo a doma jsme udělali pět bodů. Není se jim co divit, že nejsou spokojeni. Rádi bychom to změnili a body dělali i doma.

Střelec týmu chybí stále. Nestřílíme málo, ale brankáři do břicha, posteskl si Venera už několikrát - naposledy v neděli po domácí porážce 1:3 proti Mladé Boleslavi.

„Ale třeba minulý domácí zápas jsme nehráli špatně se Spartou, ovšem přes dva góly se těžko přehoupneme. Pak jeden kontaktní mužstvo znejistí. Náš problém je produktivita. I s Boleslaví bylo šancí víc než na jeden gól,“ opakuje dokolečka.

Jenže tohle jen na absenci šikovného útočníka hodit nejde. Kohoutům chyběl tradiční zápal, hity. A diváci se utkáním pronudili. „Jejich kritice se nemůžeme divit. Doma jsme udělali jen pět bodů,“ štve útočníka Petra Strapáče. „Chceme to změnit, ale venku se nám zatím hraje líp,“ připouští.

S tím spoluhráč Jan Eberle nesouhlasí: „Není to o tom, jestli hrajeme venku, nebo doma. Je to o soupeři. V Třinci jsme měli tři brejky, které jsme proměnili. Proti Boleslavi jsme neproměnili nic, padl tam jeden gól, a proto jsme prohráli.“

Eberle se mýlí; není to o soupeři. Je to hlavně o nich samotných. Sedm ze dvanácti bodů jedenáctá Olomouc uhrála v arénách protivníků. Dva body brala po nájezdech z tvrze silného zmíněného Třince.

Dokázala (si), že se znovu může měřit s bohatýrskými favority. Nesmí však vypustit žádnou pasáž hry, hlavně ve třetí třetině mívá doma povážlivě mnoho výpadků. Spoléhá se klasicky na brankářskou jistotu Branislava Konráda. Přidat se však musí další. Jinak vytoužené play-off znovu uteče.

„Vozíme body zvenku. I když hrajeme dobře, je to jeden bod, dva,“ přemítá Venera. „Doma se nám nedaří, to nás mrzí, ještě jsme si před zápasem říkali, že by bylo dobré se divákům odměnit. Bohužel to nevyšlo. Zatím si té radosti moc neužili. Snad to přijde.“

V úterý (17.30, ČT sport) potřebují jeho dříči zabrat v Ostravě, na Vítkovice ztrácí dva body. Slezané se střelecky trápí ještě víc: už 154 minut, tedy bezmála osm třetin, neskórovali. Padli čtyřikrát v řadě.

„Víme, na čem pracovat, máme před sebou dva domácí zápasy,“ velí vítkovický kouč Jakub Petr zabrat naplno i pak s Litvínovem. Na Hané ve 2. kole Vítkovce vyhrály 4:2, ale doma mohou mít víc práce.