Venkovní výjezdy za Morou jsou sice veselejší, ale na domácím ledě působí Olomouc šedivě: ze šesti zápasů vyhrála jediný nad Libercem.
Od debaklu v Plzni 0:10 z 12. září venku třikrát za sebou zvítězila. Body brala v Litvínově (3:0), v Třinci (4:3 po nájezdech) a v Pardubicích (2:1 v prodloužení).
Doma ale čtyřikrát v řadě prohrála a získala v této sérii jen dva body. Přitom na Hanou se soupeři obvykle netěší; proti urputně bojujícímu mančaftu trenéra Zdeňka Venery měli kolikrát problém projít už jen přes střední pásmo. Co je teď jinak?
Strapáč: Hrajeme lépe venkuPuk měl na čepeli, ale vyhodit jej z obranného pásma Petr Strapáč nedokázal. A Mladá Boleslav 24 vteřin před koncem druhé třetiny trestala. „Když jsme se nadechovali, přišel třetí, hloupý gól do šatny. Tam jsem to měl vyhodit,“ nehledal výmluvy olomoucký útočník. Situace, která uzavřela skóre na 1:3, byla pro hokejovou Moru výmluvná: na svém ledě letos kazí až příliš. Ze šesti domácích utkání vyhrála jediné a je jedenáctá. Čím to, že jste se proti Mladé Boleslavi nedokázali prosadit? Třetí gól berete na sebe? Definitivně rozhodl zápas? Nechybí vám i fyzická hra, ochota se srážet? A brankář Maxwell byl jistý... Změníte něco ve hře? Fanoušci už skandovali: Bojujte za Moru! |
Střelec týmu chybí stále. Nestřílíme málo, ale brankáři do břicha, posteskl si Venera už několikrát - naposledy v neděli po domácí porážce 1:3 proti Mladé Boleslavi.
„Ale třeba minulý domácí zápas jsme nehráli špatně se Spartou, ovšem přes dva góly se těžko přehoupneme. Pak jeden kontaktní mužstvo znejistí. Náš problém je produktivita. I s Boleslaví bylo šancí víc než na jeden gól,“ opakuje dokolečka.
Jenže tohle jen na absenci šikovného útočníka hodit nejde. Kohoutům chyběl tradiční zápal, hity. A diváci se utkáním pronudili. „Jejich kritice se nemůžeme divit. Doma jsme udělali jen pět bodů,“ štve útočníka Petra Strapáče. „Chceme to změnit, ale venku se nám zatím hraje líp,“ připouští.
S tím spoluhráč Jan Eberle nesouhlasí: „Není to o tom, jestli hrajeme venku, nebo doma. Je to o soupeři. V Třinci jsme měli tři brejky, které jsme proměnili. Proti Boleslavi jsme neproměnili nic, padl tam jeden gól, a proto jsme prohráli.“
Eberle se mýlí; není to o soupeři. Je to hlavně o nich samotných. Sedm ze dvanácti bodů jedenáctá Olomouc uhrála v arénách protivníků. Dva body brala po nájezdech z tvrze silného zmíněného Třince.
Dokázala (si), že se znovu může měřit s bohatýrskými favority. Nesmí však vypustit žádnou pasáž hry, hlavně ve třetí třetině mívá doma povážlivě mnoho výpadků. Spoléhá se klasicky na brankářskou jistotu Branislava Konráda. Přidat se však musí další. Jinak vytoužené play-off znovu uteče.
„Vozíme body zvenku. I když hrajeme dobře, je to jeden bod, dva,“ přemítá Venera. „Doma se nám nedaří, to nás mrzí, ještě jsme si před zápasem říkali, že by bylo dobré se divákům odměnit. Bohužel to nevyšlo. Zatím si té radosti moc neužili. Snad to přijde.“
V úterý (17.30, ČT sport) potřebují jeho dříči zabrat v Ostravě, na Vítkovice ztrácí dva body. Slezané se střelecky trápí ještě víc: už 154 minut, tedy bezmála osm třetin, neskórovali. Padli čtyřikrát v řadě.
„Víme, na čem pracovat, máme před sebou dva domácí zápasy,“ velí vítkovický kouč Jakub Petr zabrat naplno i pak s Litvínovem. Na Hané ve 2. kole Vítkovce vyhrály 4:2, ale doma mohou mít víc práce.