Do branky si položil vyrážečku s lapačkou a helmou se pak do nich trefil. Branislav Konrád si pro fanoušky hokejové Olomouce nachystal po vítězném zápase nad Plzní (3:2) bowlingovou oslavu. „Někdy je to spontánní, jindy člověk jen něco zatancuje. Doufám, že to bude co nejčastější šaškování.“
Letní posila „kohoutů“ z Trenčína se rychle stává miláčkem publika. Nikoli díky „šaškárnám“, ale umu. Po čtyřech kolech patří k nejlepším gólmanům extraligy.
Výstižné jsou statistiky – úspěšnost zákroků 94,74 %, průměr obdržených branek 1,30. Lepší čísla má jen chomutovský Kopřiva.
Překvapení? Kdepak, na Hané naplňuje slovenský reprezentační gólman, jenž na minulém světovém šampionátu plnil nevděčnou roli trojky, vysoká očekávání. „Je tady Braňo, který pomůže s tím, abychom nedostávali moc gólů,“ byl už před startem ročníku přesvědčen obránce Pavel Skrbek.
Když Jiří Trvaj ukončil po minulé sezoně kariéru, čekalo se spíše, že dostane větší prostor mezi tyčemi spolehlivý Tomáš Vošvrda, jenže vedení Olomouce se povedl skvělý úlovek a přivedlo sedmadvacetiletého borce se zkušenostmi z KHL a slovenského šampiona se Slovanem Bratislava.
„Myslím si, že by brankáři měli vědět, jak to zhruba je. Bylo to od začátku postavené tak, že Braňa Konráda jsme brali jako předpokládanou jedničku,“ říká trenér Mory Zdeněk Venera. „Ale není to dogma na celou sezonu.“
Kdyby se Konrádovi nedařilo, má kvalitní náhradu. Sám si však o odpočinek neřekne. První kolo na Spartě vynechal z rodinných důvodů. „Určitě radši chytám všechny zápasy. Plán byl takový, že začnu i na Spartě, bohužel, něco do toho přišlo. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, kdo bude chytat. Hlavně abychom vyhrávali a týmu se dařilo.“
Adept na záchranářské trable se rozjíždí, posbíral pět bodů a už je desátý. „Je to paráda. Na Spartě jsme hráli fakt špatně. Řekli jsme si, že to tak nepůjde dál. S Hradcem jsme měli bodovat, byli jsme lepší. Jsem rád, že se to teď potvrdilo a že jsme získali nějaké body,“ těší Konráda.
Sám má na tom velkou zásluhu. K vítězství 2:1 po nájezdech v Mladé Boleslavi přispěl i tím, že nepustil ani jednu penaltu. „Nájezdy jsou trochu o štěstí a trochu o umění. V přípravě mi šly až moc, tak jsem se toho obával, ale jsem rád, že jsem to potvrdil také v sezoně.“
A spoluhráče zachránil i naposledy s Plzní. „Naštěstí máme super brankáře, který nás podržel,“ chválil jej krajan Tomáš Mikúš.
„Ustáli jsme velký tlak,“ oddechl si sympatický rodák z Nitry, jehož brankářským vzorem je Felix Potvin.
A pokračoval: „První třetinu jsme hráli výborně, střel nebylo moc a špatně jsem se dostával do zápasu. Postupem času už toho bylo dost, dostal jsem se do tempa a chytalo se mi lépe a lépe. Horší to bylo ve třetí třetině, kdy Plzeň hned vyrovnala. Jsem rád, že jsme se nepoložili, ukázali sílu, charakter a zvítězili jsme.“
Olomouc nemá v ofenzivě hvězdného střelce, nadře se na každou trefu, o to víc je Konrád pod tlakem. „To je jednoduché: když gólů nebudeme moc dávat, tak jich nemůžeme ani moc dostávat. Věřím, že to půjde,“ bere zodpovědnost za výsledky týmu s nadhledem.
Před dvěma roky naskočil za Třinec do tří zápasů, pak bez potlesku zmizel do druholigového německého klubu Heilbronner Falken. Teď už však brzy nebude pro útočníky v extralize neznámou překážkou. „Já nepoznám je, oni nepoznají mě. Na tohle se vůbec nedívám. Snažím se jít na každého střelce stejně.“
Pokud by se mu to dařilo, aby si chystal dopředu originální oslavy. Další možnost bude mít v pátek v Brně. „Přiznám se, že jsem to nikdy nedělal, ani když jsem chytal ve Slovanu, tak jsem jen zakýval, a tím to skončilo. Ale už když jsem byl v Třinci, tak Šimon Hrubec s diváky blbnul a Hudáček ve Švédsku pomalu jezdí na lyžích. Budu mu muset zavolat a tipy si od něj vyžádat.“