Po něm má na kontě 568 kanadských bodů v barvách Třince za 260 gólů a 308 asistencí. V klubových statistikách předčil Richarda Krále, který dosáhl týž počet bodů, ale nastřílel méně branek – 209.
„Je to velká věc. Nevím, co k tomu říct. Tak nějak to soukám do sebe,“ usmál se pětatřicetiletý Růžička.
Po zápase si nějakou dobu nebyl jistý, zda mu statistici připíšou asistenci u prvního gólu, jelikož Hrňovu přihrávku si srazil do vlastní branky Bičevskis. Posvětit to musel šéf extraligy Josef Řezníček. „Byl to gól, který si Boleslavští nechtěně dali sami. Jsem docela pověrčivý, takže jsem nechtěl slavit dopředu,“ řekl Martin Růžička.
Kladno vyhrálo na Spartě, hattrick Knotka Olomouci na výhru nestačil |
Nemáte rád oslavy?
Mám, ale nerad slavím předčasně. Nevíte, co se může stát zítra. Zavolám si ale s tátou, mámou, s kamarády. Už jsem měl nějaké esemesky, tak se trochu poradujeme a zítra zase do posilovny.
Ten počet bodů je pořádná porce, což?
Stojí za tím spousta lidí, není to čistě moje práce. Ať už rodina, manželka, spoluhráči, vedení, všichni tady v klubu, kteří za ty roky tady se mnou byli. A dali mi důvěru. Spoluhráči mi pomohli. Všem chci poděkovat. Asi si dám dneska panáka.
O vašem rekordu se už nějakou dobu mluvilo. Ulevilo se vám?
Občas mi to někdo připomněl, takže v podvědomí jsem to měl. Jsem rád, to teď ze mě spadne.
Poslední krok bývá nejtěžší a vy jste ho udělal třemi body. To je ideální, ne?
Hlavně, že se klukům povedlo dát góly. A pak ten můj poslední gól... Neměl jsem úplně ideální období. Jsem rád, že to mám za sebou.
Pamatujete si vůbec Richarda Krále coby hráče?
Upřímně... Moc jsem to tehdy ještě nevnímal. Člověk ani neví, kde bude, soustředí se na to, kde je. Byl jsem mladý, tak si to tak nepamatuju. Ale viděl jsem videa a spoustu věcí, co tady udělal. Je pro mě obrovská čest překonat takového hráče.
Přitom, když jste do Třince v roce 2009 přicházel, manažer a trenér Pavel Marek říkal, že vás bere jako bránící křídlo.
Co k tomu říct... V tu dobu jsem ve Znojmě tolik bodů neměl, tak asi spíš čekali, že to tak bude. Nakonec se z toho vyklubalo něco, co nikdo nepředpokládal.
Králův dres visí pod stropem třinecké arény. Bude tam i váš?
To není otázka na mě. Ale neprotestoval bych. Je to ocenění práce.
Na kolik sezon se ještě cítíte?
Upřímně, nevím. Jedu sezonu od sezony, snažím se připravit, co to jde a uvidím, co tělo vydrží. Nechci hrát do nekonečna. Uvidíme.
Trenér Varaďa říkal, že bodů ještě přidáte hodně. Je to tak?
Když to říká Venca, tak jo (usmál se). Uvidíme, jak to bude. Věk člověk nezastaví, ale snažím se týmu pomáhat, jak jen to jde.
V utkáním jste zaujal i gestem fair play, když jste odvolal vyloučení brankáře Jana Růžičky, který vás podrazil. Opravdu to nebyl faul?
Úplně nevím, ale brankář mi čistě vzal puk. Chtěl jsem se dostat přes jeho hokejku a trošku jsem skočil, takže to faul nebyl. Ale na videu jsem to neviděl. Rozhodčí mi říkal, že to bylo padesát na padesát. Podle něho faul, podle mého ne.
Neodvolal jste faul, protože šlo o vašeho jmenovce?
Ano, tím to bylo (směje se). Ale ne, to vůbec.
