Jednadvacetiletý ruský obránce odehrál přes 40 utkání v KHL, poslední štace ve Spartaku Moskva však měla hořkou tečku. Po ní se Baldajev poohlížel po dalším angažmá, po několikatýdenním procesu nakonec opět naskočil do zápasu. „V Česku se mi líbí, Vary jsou pěkné město. A fanoušci? Nemám slov,“ chválí místní atmosféru Rus.
Jak se vám hrál první zápas v české extralize?
Bylo to těžké, navíc pro náš tým dopadlo utkání nakonec smutně. Ale myslím, že to půjde. Co se týče mě osobně, do poloviny zápasu jsem to fyzicky celkem zvládal. Potom už to ale bylo mnohem horší. Nohy mi ztěžkly už po první třetině. Budu muset začít pořádně trénovat, abych se dostal zpět do formy. Vliv na výkon určitě měla i nervozita. Měl jsem pochopitelně v hlavě, že je to můj první zápas v Česku, že se chci ukázat.
Kdy jste vlastně odehrál soutěžní utkání naposled?
To už bude tak měsíc zpátky. V moskevském Spartaku nastala celkem nepříjemná situace, kvůli které jsem tam musel skončit. Od té doby jsem si hledal angažmá jinde. I přes dlouhou pauzu jsem se cítil celkem v pohodě, ale pokleslá fyzička nakonec znát byla.
Jak je to dlouho, co jste se připojil k týmu?
Dorazil jsem před dvěma dny. Předtím jsem nebrusil skoro týden a dnes jsem rovnou skočil na led. Do té doby jsem se snažil udržovat kondici sám. Hledal jsem si volné ledové plochy, trénoval s kluky, chodil běhat do lesa. Ale s plnohodnotnými tréninky se to srovnávat nedá.
Proč jste se rozhodl pro Karlovy Vary?
Je to pěkné město, sám jsem ho před třemi roky navštívil. Navíc je zde pro hokej skvělé zázemí. Měl bych tu dostávat slušný čas na ledě. I v šatně se cítím dobře, i když jsem v týmu žádné kluky předtím neznal. Z české ligy vím jen o Vránovi ze Sparty, také znám Ondřeje Němce. Jinak vztah k hokeji je tu na úplně jiné úrovni než v Rusku, a to se mi zamlouvá. Klub se zodpovědně stará o to, aby hráči co nejlépe odváděli svou práci na ledě a dává jim k tomu ty nejlepší podmínky.
V lázeňském městě je poměrně velká ruská menšina, hrálo roli i to?
Zatím žiju v hotelu a, jak říkáte, u obědů nebo večeří tam slyším jenom ruštinu. Přebývá tam hodně turistů, jednou mě dokonce měli za jednoho z nich a málem mě odvlekli na exkurzi po městě.
Jaký máte dojem z místních fanoušků?
Paráda, nemám slov. Ani jsem před zápasem nevěděl, jak atmosféra v české lize vypadá. S tímhle se s vámi taková KHL nemůže vůbec měřit. Bylo to pro mě opravdu něco, hrát před takovou kulisou. Doufám, že to tak bude i v dalších zápasech. Navíc se mi moc líbila pražská aréna, v Karlových Varech je také hezký stadion. V Rusku jsou na stejné úrovni možná dva nebo tři nové hokejové stánky.
Dá se extraliga i po hokejové stránce srovnat s KHL?
Náš dnešní soupeř na tom nebyl co do hokejové kvality nijak zvlášť hůř, než jsou celky v Kontinentální hokejové lize.
V zápase jste dvakrát pykal na trestné lavici. Zvykal jste si na metr rozhodčích?
Dá se to tak říct. S prvním vyloučením jsem nepočítal, dostal jsem se s protivníkem do klinče a šel si sednout za držení. Podruhé jsem se ohnal hokejkou a tu soupeřovu zlomil, takže nebylo o čem diskutovat.
Kde potřeboval tým přidat?
Těžko říci, tak třeba jsme ztráceli hodně puků při přechodu do útočného pásma, v osobních soubojích to také bylo všelijaké. Dovolili jsme jim, aby nás přestříleli. V prodloužení jsme sice měli vyloženou šanci strhnout zápas na svou stranu, ale smůla. A jak se říká, nedáš, dostaneš.
S časem na ledě panuje spokojenost nebo byste radši větší porci minut? (proti Spartě 13:35, pozn. red.)
To nechám na trenérech, měsíc jsem nehrál. Byl jsem v pozici sedmého obránce, ale dostával jsem se na led pravidelně. Ovšem jak jsem zmínil, s formou to u mě nebylo tak žhavé. Navíc jsem dostal nový dres a kalhoty, na což si člověk musí zvyknout. Myslím, že mám na to být lepší.
