Vary jsou ještě specifické tím, že zahraničnímu borci přivedou parťáka. Tak aby si měl v kabině s kým povídat v rodné řeči a bylo pro něj jednodušší zapadnout a sžít se s novým prostředím. Jenže zatím vždy jeden z dvojice brzy odpadl. Neměl výkonnost a musel pryč.
„Je pro nás naprosto jednoznačné, že zahraniční hráč musí být důležitou součástí mužstva. Musí být členem prvních tří formací, jinak jeho angažmá pro nás nemá význam,“ vysvětluje generální manažer Miroslav Vaněk.
Jeho tvrzení není třeba zpochybňovat. Proč stavět na pár střídání zahraničního zkušeného hráče, když se může otrkávat místní junior? „Svou roli hrají samozřejmě i peníze,“ netají.
Do české extraligy se nechodí za penězi, tak štědře hokejisté placeni nejsou. Určitě ne oproti jiným evropským ligám. Ale pořád jsou platy cizinců mezi vyššími v soutěži. Jistou hokejovou exotiku je třeba zaplatit.
První test - Rusové
Energie v roce 2009 začala spolupracovat s ruským gigantem Ufou. Ta jí poslala v létě dva hokejisty, aby Varům pomohli. Ufa se dva roky chovala jako silnější, bohatší a starostlivá sestřička. Moc chtěla pomoct. Jenže z dvojice Loginov - Zjuzin se chytil jen první.
Obránce Alexander Loginov odehrál výborných šestnáct zápasů a nasbíral v nich dvanáct bodů. „Výborný obránce, moc nám pomohl,“ chválil si klub. Důraz, skvělá produktivita, vlastně v té době prototyp moderního obránce. Takového, jakých v Česku bylo málo.
Sezona skončila a Loginov si výkonem ve středu Evropy řekl o místo v KHL. Zjuzin paběrkoval a pak už nehrál vůbec. Úspěšnost: 50 %.
Pro sezonu 2010/2011 Ufa poslala znovu po jednom hráči do obrany i útoku. Ivana Boldyreva a Vladimira Žmajeva. Po letní přípravě letěli zpátky do Ruska. Úspěšnost: 0 %.
Druhá zkouška - Finové
Moc dobře nedopadla ani dvojice z Finska. Energie se hrdě bila v prsa, když podepsala útočníka Jesse Saarinena. Reprezentant, střelec, měl sbírat body a táhnout tým. „Ve finské nejvyšší lize sbíral třicet bodů na sezonu,“ hlásil Vaněk. V české extralize odehrál šest zápasů a skončil. „Nezvládl adaptaci na naše podmínky a naši soutěž,“ tvrdil manažer.
K ničemu tak byl i Petri Kokko, druhý Fin v sestavě Energie. Měl pomoct Saarinenovi v neznámém prostředí. Jak sám později starší obránce přiznal, velcí kamarádi nebyli a příliš se spolu nebavili. Kokko však odehrál celý ročník a byl důležitou součástí mužstva. Úspěšnost: 50 %.
Pokus číslo tři - Lotyši
Také letos Energie přivedla hned dvojici zahraničních posil. Oba současní či bývalí reprezentanti Lotyšska. Obránce Jekabs Redlihs a útočník Juris Štals. Ten už ve Varech dohrál, k 31. 12. 2014 mu skončí smlouva. „Nezískal si místo v sestavě a nemáme důvod jej držet,“ říká Vaněk.
Přitom v přípravě vypadal Štals velmi dobře, pak jej zastavilo zranění a vše vrcholí rozvázáním smlouvy. Účastník letošní Olympiády v Soči je dalším v řadě, kdo neuspěl. On přivedl do Varů Redlihse.
„Jsme kamarádi a díky Jurisovi jsem tady,“ říká důrazný zadák. Měl výhodu, že české hokejové prostředí zná, hrál v Plzni. Teď je nedílnou součástkou karlovarské obrany. Zůstává sám, bez kamaráda. Úspěšnost: 50 %.
