Moc dlouhé vzpomínání, kdy naposledy, případně kolikrát se mu něco podobného v kariéře povedlo, to pro Bedřicha Köhlera nebylo.
Pozítří to bude devět let, kdy se mu poprvé v kariéře podařilo vstřelit v jednom zápase tři góly.
S připomenutím podobných kousků však už žádný problém neměl, od té doby se mu až do nedělního večera nepovedly ani jednou.
„Pro mě je opravdu docela snadné si to, kolik jich je, pamatovat. Čtrnáct nebo šestnáct určitě ne, tenhle hattrick byl teprve druhý,“ vypravoval po zápase 5. extraligového kola, v němž Hradec 3:1 porazil Třinec a Köhler se díky hattricku se čtyřmi góly pasoval do pozice nejlepšího střelce Mountfieldu. Navíc vládne i klubovému kanadskému bodování.
Vzpomenete si ještě na okolnosti toho prvního, byť od něj uplynulo bez pár dnů už devět let?
Určitě, hrál jsem za Zlín a v šestém kole jsme porazili Liberec. Mně se tehdy dařilo, měl jsem v kanadském bodování po tom zápase snad šest plus tři a hattrick byl asi druhý v celé extralize. To se pamatuje dobře.
Tentokrát si asi budete pamatovat, že jste konečně vyhráli za tři body...
Tak za tohle jsem opravdu rád, to jsme jako mančaft potřebovali.
S páteční výhrou nad Plzní máte dohromady pět bodů, pro váš tým prvních v sezoně. Jste s tím spokojen?
Určitě z tohoto pohledu je to slušný víkend a v naší situaci pět bodů bereme, i když už s Plzní jsme mohli mít tři jako s Třincem. Ale pět bodů bychom před víkendem brali a platí to i teď. I vzhledem k tomu, jak se zápas s Třincem vyvíjel.
Opět jste museli dohánět náskok soupeře, který ho získal už v první třetině.
V ní i ve druhé jsme tahali za kratší konec. O to je cennější, že jsme vyhráli.
Vyrovnal jste v polovině zápasu, ale rozhodující góly přišly v úvodu poslední třetiny. Nejprve vám při přesilovce krásně přihrál před prázdnou branku Jaroslav Bednář. Tušil jste, že vám tak krásně přihraje?
Tušil, už když jsem viděl, že puk na Jardu jde. Když s někým hrajete delší dobu, tak tomu druhému trochu vidíte do hlavy. Viděl jsem, že Jarda ani nezvedá hlavu, ale hokejku na zadní tyči cítí, takže jsem se jen soustředil na to, abych to nevymetl ven z branky.
Bylo to v přesilovce, předtím na přelomu druhé a třetí třetiny jste však dlouhou nevyužili.
Naštěstí vyšla alespoň tato. Už po druhé třetiny, kdy jsme věděli, že do třetí půjdeme zase v přesilovce, jsme si v kabině říkali, že tohle bude situace, díky níž zápas můžeme vyhrát. Že bude dobrý led. Nám to ale na začátku třetiny moc nešlo.
V jednu chvíli jste zůstal ležet na ledě. Co se stalo?
Přemísťoval jsem se ze strany na stranu za pukem a někdo mi zezadu dal krosček. Protože jsem nebyl zapřený, zlomil jsem se v zádech, podle mě jasný faul.
Svůj třetí gól jste vstřelil v oslabení, kdy jste soupeřům ujel a dal gól. Plánoval jste to tak?
Ono mi nic moc jiného nezbývalo. Třinec si dal těžký puk po mantinelu, já to u něj zavřel nohama a puk se odrazil tak, že jsem ho mohl dojet.
Na červené už jste byl za obránci, jak jste vybíral řešení pro zakončení?
Už tam jsem si vzpomněl na Andrise Džerinše, jak zakončoval podobnou akci v prodloužení s Plzní. On to dal mezi nohy brankáře, řekl jsem si, že to zkusím stejně.
Vyšlo to a vyhráli jste, je to pro velká úleva po nevydařeném vstupu do sezony?
Velká. Navíc teď se nehraje v úterý, ale až v pátek, potrénujeme, někteří kluci se uzdraví.
