Ne, extraliga se ani v přechodné sezoně nehemží juniory, jejichž rok narození už začíná dvojkou.
Starty alespoň v polovině dosavadní sezony - což nyní představuje nějakých šest zápasů - si připsala dvanáctka teenagerů. Je to dvakrát menší počet než v nejvyšší švédské (24) a vlastně i finské (22) soutěži.
Na druhou stranu by bylo příliš snadné napsat, že se jedná o čím dál žalostnější ukazatel stavu výchovy hokejistů v Česku. Čísla dlouhodobě zkreslují brzké odchody mladých do ciziny, zase toho tolik nevypoví.
V minulé sezoně se pravidelněji v zápisech o utkáních objevovala pouze sedmička teenagerů. O rok dříve si aspoň dvacet startů střihla desítka jinochů.
Seriál ZvolněníTaké vás unavují rozbory, ofsajdy, fauly nebo zakázaná uvolnění? Server iDNES.cz přináší pravidelný seriál Zvolnění, ve kterém se reportéři MF DNES budou vážně i nevážně zabývat aktuálním extraligovým děním. 1. díl: Kupte si hokej za šest tisíc. Charita, které nerozumím |
Mírný nárůst počtu junáků v extralize je zatím spíš shodou okolností než náznakem trendu, k němuž nepřímo pobídl svaz vymazáním sestupu. Třeba šikovné „nula trojky“ - tedy mládežníci narození v roce 2003 jako Jiříček, Svozil a Brabenec - by s velkou pravděpodobností nastupovali v extralize, i kdyby se z ní sestupovalo.
V současnosti se ani průměrný věk průměrného extraligového týmu (26,19) skoro neliší od minulé (26,99) a předminulé (26,75) sezony. Současná cifra se do konce sezony logicky ještě zvýší.
Bez sestupu? Ani první liga nevygenerovala mladé
Situace trochu připomíná nedávné období, kdy majitelé prvoligových klubů přesvědčili svazového bosse Tomáše Krále, aby na nějakou dobu zrušil sestup z druhé nejvyšší soutěže.
„Všichni mluvili o penězích, o nasazování mladých kluků. Každý toho má plnou hubu, ale pak skutek utek,“ hromoval v listopadu Král pro Sport. „Pustíte tři čtyřicetileté veterány, místo nich vezmete tři nadějné juniory, dá vám to měsíční rozdíl 200 tisíc. Za sezonu je to dva a půl milionu, což jsou na Chance ligu obrovské peníze. Jeden rok ale dokonce hrálo mladých ještě míň než předtím, když soutěž zavřená nebyla. To jsem si říkal, že snad ani není možné.“
Celkem snadno a oprávněně se dá sklouznout k otázce, zda chybí v Česku talentované mládí, anebo se zde nachází, ale nedostává šanci.
Jenže pozor, může z toho vzniknout podobně nekonečná debata jako o tom, zda byla dříve slepice, nebo vejce.
Raději pryč od ní.
Spíš je zajímavé sledovat, že covid nezatřásl ani s dalšími jistotami v českém hokeji.
Tabulky, které dál zvou do extraligy cizince
Ačkoli kluby leckde skrouhly hráčské platy o desítky procent a každým domácím zápasem bez diváků jejich ztráty dál narůstají, do výdajových položek si dobrovolně připíšou náklady za nového zahraničního borce, jehož životopis kulantně řečeno není úplně strhující.
Šikula i potížista, co se neštítí zákeřností. Teď Kanaďana pozná extraliga |
Ne, zdaleka nevidíme masivní příval cizinců s pochybnou kvalitou jako v minulosti. Trh kvůli covidu zamrzl, po restartování soutěže už ale dorazil útočník Camara do Pardubic nebo jeho kanadský krajan DeFazio do Brna.
Rétoricky zdatnější majitelé si i v těžších časech jejich příchody dovedou obhájit. A vlastně tohle nemusí být ani jejich obžaloba.
Prvotní investice do akvizice ze zahraniční soutěže je stále nulová, nevztahuje se na ně mnohokrát proklínané tabulkové odstupné.
Jen porovnejte, pokud by zrovna třeba Pardubice zatoužily po Camarovi v „české extraligové verzi“.
Útočníkovi je 27 let, kde je základní tabulková hodnota stanovena na 1 230 000 korun. Celkovou částku může snížit, ale i zvýšit komplikovaný koeficient.
Pokud by ale měl obdobný tuzemský hráč za sebou přes pět sezon a sto startů v extralize, k tomu i pár reprezentačních turnajů Euro Hockey Tour a v extraligovém týmu by se herně i bodově pohyboval na rozhraní druhého a třetího útoku, stejně by zájemce o jeho služby zaplatil zhruba milion.
Už chápete, proč kluby tíhnou k sázce na zahraniční neznámou a klidně risknou metodu pokus-omyl?
Jestli vás tabulkové výpočty zaujaly, projeďte si aktuální přestupní řád. Vyčtete třeba, že hokejistu ve věku 34+ obecně pořídíte za třetinovou hodnotu než hráče těsně před třicítkou. I to při hledání posil v extralize hraje roli.
Nesmělý návrh. Co ještě tabulky přežijí?
Vlastně jen zopakujeme, že tabulky tím znesnadňují pohyb domácích hráčů, jejich zrušení ale není úplně jednoduché. Kluby chtějí a musí mít v účetnictví a při různých finančních operacích nějakým způsobem vyčíslenou hodnotu hráčů.
„V Českém hokejovém prostředí některé extraligové kluby snižují platy až na 50 procent? Některé kluby v první lize nemají na výplaty už měsíc? Pokud i po téhle sezoně a době přežijí tabulkové hodnoty hráčů , tak už někomu opravdu všichni musíme zatleskat,“ vyťukal nedávno nazlobeně na Twitter hráčský zástupce a zároveň brankář Tomáš Vošvrda.
„Tabulky jsou naprostá kravina!“ připojil se k němu v internetovém vlákně i liberecký obránce Ladislav Šmíd. „Všude se snažíme kopírovat zahraniční ligy, ale v tomhle ohledu vůbec, protože by to někomu nevyhovovalo. Buď ať se zruší úplně, nebo ať se to celé od základu předělá podle věku a toho, kolikátý kontrakt mezi profesionály podepisujete.“
Možná trochu zaniklo, že svaz na jaře po první koronavirové vlně poslal klubům komplexnější návrh, kde se kromě čtyřletého „záchranného“ extraligového plánu zabýval i možností, že by tabulkové odstupné v ekonomicky náročnějších časech postupně nahradil pružnější systém výchovného, který funguje například ve Švýcarsku.
Když létaly nápady, jak uchránit extraligu |
Jenže zástupci klubů dopis pochopili jako pozvánku k dialogu a přišli s protinávrhem žádající znovuzavedení baráže. Tři revolucionářské kluby mezitím dokonce navrhovaly zeštíhlit extraligu o dva účastníky.
Svaz přes hlasování členů výkonného výboru nakonec prosadil nesestupovou extraligu, což bude platit minimálně pro rozjetý ročník. Řešení tabulkového odstupného tak nějak vyšumělo do ztracena, možná zůstává někde v šuplíku nebo se o něm jen zase přestalo veřejně mluvit.
Proto zatím platí, že covid vše mění, ale tabulky ho přežijí.