„Hodně lidí nás už odepisuje, není to nic lehkého, ale musíme se připravit na každý zápas jako na dnešek a na tom musíme stavět,“ říká sedmadvacetiletý gólman. Do branky se v play off dostal poprvé ve třetím zápase série s Libercem. Pomohla mu tam i účast aktuální klubové jedničky Alexandra Saláka u porodu.
Měsíc jste nechytal. Jak jste se dostával do hry?
Nebylo to nic lehkého. Ono se to tak semlelo, že Saša Salák začal rodit a nevědělo se, kdy přijede zpátky. Člověk se nachystá jako na každý zápas a doufá, že ho trefí něco navíc. Ve středu se nám nadějné vedení bohužel nepodařilo udržet, teď už jsme to zahráli líp.
Jak jste neslpřechod z pozice jedničky na střídačku?
Hokej je týmový sport, někdy vás všichni plácají po zádech, jindy ne. Saša měl výbornou formu, takže z toho logicky plynulo, že bude chytat. Já jsem jen rád, že jsem se teď dostal do branky a pomohl jsem týmu.
Jak moc vychytaná nula zvedne sebevědomí?
Já bych to nějak nehrotil. Zkrátka jsme odehráli těžký zápas, musíme se poučit z toho, co jsme udělali špatně, a jít dál.
Vyhráli jste i díky tomu, že jste líp přečetli liberecké přesilovky?
Těžko říct. Přijde mi, že oni mají snad nekonečné množství možností a každá přesilovka v jejich podání je extrémně nebezpečná. Ale je pravda, že jsme je včetně mě odehráli o dost líp než ve středu. Z toho plynulo, že se nám je povedlo ubránit.
Sice pořád prohráváte 1:3 na zápasy, ale po tak vysoké výhře už se určitě líp dýchá…
Ono je v play off úplně jedno, jestli zvítězíte 5:0, 1:0 nebo v prodloužení. My musíme vyhrát příští zápas a stavět na tom. Musíme se vyvarovat oslabení a bude to lepší.
