Jestli lze vybrat jednu věc, na kterou se mohou pardubičtí hokejisté spolehnout v bojích o mistrovský pohár, ukazováčky rozhodně poputují na jejich čtvrtý útok. Partička Tomáš Vondráček – Patrik Poulíček – Jan Mandát opět vlétla do play off ve velkém stylu. Na ledě patřila k nejlepším a radovala se i z gólu.
Pardubické vítězství podpořil čistým kontem Will. Brno zhaslo v prodloužení![]() |
„Děkujeme za kompliment. Nevím, čím to je. Asi se projevuje naše dravost a hlavně to, jak jsme sehraní. Držíme pohromadě třetím rokem a všechno spolu probíráme. Taky bych řekl, že tenhle play off styl pilujeme celou sezonu, i když to nejde vydržet 52 zápasů. Nesmíme ale teď od sebe mít žádná očekávání, aby nás pak nerozsekal neúspěch. Prostě děláme černou práci a góly jsou navíc,“ přemítal Mandát.
Právě on na začátku druhé třetiny zvyšoval na 2:0 pro Pardubice. Na ledě pak obkroužil stadion a hecoval spoluhráče i diváky. „V play off se vždycky nechám trochu strhnout, vylítnou ze mě emoce. Je to i kvůli tomu, jak moc mi na pardubickém klubu záleží. Taky je to tím, že role naší lajny je trochu jinde, když pak dáme gól, tak je radost o to větší,“ líčil.
Emoce jsou fajn, je však potřeba najít hranu a nezbláznit hlavu úplně, že?
Je to těžké. Ale je to moje třetí play off se stejnými ambicemi, takže si myslím, že se mi to docela daří. Je ale pravda, že někdy mám fakt co dělat, když to naši fanoušci vyhecují, tak o to víc se chci přidat.
Vyhráli jste 3:0. Mohl být vstup do série lepší?
Mohl. Nehráli jsme úplně podle představ, což přikládám čtrnáctidenní pauze, je to znát. Hlavně ve druhé třetině se hrál hokej nahoru – dolů, což nechceme. Po gólu na 3:0 jsme se pak trochu utrhli a každý chtěl dát další, na to si musíme taky dát pozor. A zítra být ještě o level výš.
Zápas doprovázela řada potyček, což se asi dalo očekávat.
K play off to patří, chápu, že Budějovice se trochu snaží najít cestu, jak se nám dostat do hlavy, ale víc to komentovat nebudu. Během strkanic jsem byl spíš v roli uklízečky a snažil jsem se to rozdělovat. Chtěl jsem, abychom se pořád soustředili na hokej a zbytečně si nekomplikovali zápas.
Od prvních minut provokoval Tomáš Zohorna, váš velký kamarád a bývalý spoluhráč.
Dobře víme, jaký umí v téhle fázi sezony být a snažili jsme se ho odstranit ze hry. V pondělí jsme si psali, že naše kamarádství jde teď na deset dní stranou. Můžu ho mít rád, jak chci, ale je to soupeř a stojí na druhé straně.
V jedné strkanici jste se objevil i vy sám, chybělo málo, abyste shodil rukavice?
Někdo se mě tam snažil zhruba deset minut před koncem vyzvat, ale za stavu 3:0 by to bylo úplně zbytečné. Musím se trochu poplácat po ramenou, že jsem to dokázal ustát. (usmívá se)
Jak cenný je vstup do série s čistým kontem?
Hodně, může za to hlavně fenomenální Roman Will. Moc jsme mu to neulehčili, dělali jsme hloupé chyby a pouštěli hráče Motoru samotné před bránu. Musíme mu poděkovat, v dalších zápasech by se nám to mohlo vymstít.
Možná se i projevila absence Milana Gulaše na straně Budějovic.
Dozvěděl jsem se to až na první buly, když jsem tam viděl Zohyho s céčkem. Je to skvělý hráč, ale nijak extra jsem to neřešil. Musíme se koukat hlavně na sebe a svoji hru.