„4:0 vypadá hezky, ale musíme soupeři dát velký kredit. Po sobotě jsme si možná mysleli, že se položí a v klidu postoupíme, ale Budějovice takový tým nejsou. Ukázaly to už loni ve čtvrtfinále, když sérii s Třincem dostaly z 0:3 do sedmého zápasu. Klobouk dolů za to i za letošek,“ smekl Mandát.
Právě ten nedělní bitvu rozsekl, ovšem právě až v nadstavbě, kterou ještě navíc Libor Hájek zachránil až v 58. minutě. Oproti Mandátem zmíněnému prvnímu duelu, který Dynamo v sobotu zvládlo s přehledem 6:2, se o den později výrazně natrápilo.
Pardubice jsou v semifinále, Gulaš ukončil kariéru. Vary srovnaly sérii s Kometou![]() |
„Zkomplikovali jsme si to sami. První třetinu jsme hráli jako profesoři. Nemohli jsme se na Budějovice vůbec dostat, skvěle vyhazovaly kotouče a blokovaly střely. Naštěstí nás potom nakoplo to vyrovnání. A Motor už to asi naopak definitivně srazilo,“ uvažoval pardubický útočník.
Je poslední krok opravdu tak těžký, jak se říká?
Stoprocentně. Postup jsme nakonec zvládli, ale ten zápas nám zase ukázal, že máme pořád a pořád na čem pracovat. Musíme hrát poctivě naplno celých šedesát minut a ne jen nějakou sekvenci. To se musíme učit.
Tři roky po sobě jste vstřelil vítězný gól Dynama ve čtvrtfinále. Náhoda, nebo jste hráč pro tuhle sérii?
Jo, nejdřív to vyšlo proti Olomouci, loni s Hradcem a teď v Budějkách. Je to super, ale samozřejmě je to náhoda. Pomůže mi to na sebevědomí, ale jinak to nic neznamená.
Už jste se radovali s kotlem vašich fanoušků, zatímco Budějovice zkoušely výzvu na ofsajd. Zatrnulo vám?
Trochu ano, popravdě jsem si nejdřív jistý nebyl, ale naštěstí to rozhodčí uznali a postupujeme.
Pro vás osobně to byla série jako na houpačce. Nejdřív výborný první zápas, pak trest do konce utkání, teď vítězná trefa...
Je krásné, co všechno vám play off nabízí. To vyloučení do konce zápasu mě moc mrzí, Janu Štencelovi jsem se omluvil. Nejsem hráč, který by chtěl někoho zrakvit. Teď jsem zase dal vítězný gól, paráda. Můžeme to trochu oslavit, ale pořád platí, že se musíme krotit. Hned zítra začíná další práce.
Čeká vás dlouhá cesta domů autobusem. Umíte v něm po takovém utkání vypnout hlavu a koukat třeba jen tak do telefonu?
Když se vyhraje, tak s klukama sedíme vzadu a povídáme si. Na telefonu rozhodně nebudu, ten zapnu až v pondělí, protože tam toho bude hodně. Možná zavolám mamce, ale jinak všem odepíšu až později. Cesta uteče, bude dobrá nálada.