„Nekoukal jsem. Když hrajeme, tak mám takový svůj systém. Nevstával jsem na to, ale zaregistroval jsem samozřejmě, že vyhrála. Což se dalo asi předpokládat už před olympiádou,“ pronesl legendární hokejista, jenž příští týden oslaví padesáté narozeniny.
Pro Ledeckou je Jágr velkým vzorem. Před dvěma lety se jí splnil velký sen, když jí časopis Vogue zprostředkoval rozhovor s nejlepším českým hokejistou všech dob. Ten jí tehdy dokonce nabídl své telefonní číslo.
Česká univerzálka si během úterý dojela v Pekingu na snowboardu pro svou třetí zlatou olympijskou v životě. Jágr ale u televize chyběl. „Napsal jsem jí zprávu, že gratuluju. Ale to jsme jí mohli říct všichni před olympiádou,“ podotkl.
Podle extraligového veterána bylo o triumfu Ledecké téměř jasno už dopředu. Tak suverénní momentálně je. „S tímhle zlatem se počítá. To je jako když jezdil Sovětský svaz na olympiádu nebo na mistrovství světa,“ vzpomínal někdejší dominanci rudé hokejové mašiny.
Zlatá medailistka Ester Ledecká z týmu Česká republika během slavnostního vyhlášení v paralelním obřím slalomu žen v Pekingu 2022. (8. února 2022)
A o čem po zápase v Mladé Boleslavi ještě hovořil?
O šancích hokejové reprezentace: „Nám dost pomohlo, že nejedou hráči z NHL. Takhle máme daleko větší šanci. Pro nás diváky je to škoda, chtěl bych vidět nejlepší Kanaďany, Američany, Rusáky, Švédy. To by byla slast pro oko. Ani Světový pohár není takový, to ještě nikdo není rozjetý. Olympiáda byla jediným měřítkem, kdy můžeš říct, že ti nejlepší jsou v top formě.“
O koronavirem poznamenané olympiádě: „Když to člověk poslouchá, tak to ani není moc o sportu. První věc je nenakazit se, to je šílený. Pro trenéry i management týmu to musí být hrozný. S něčím počítáš, a najednou hráč není k dispozici. Přitom je zcela zdravý, akorát neprošel testem. Třeba je zdravý a jen ten test ukázal, že není. Je to jedna z olympiád, kde musíš mít i štěstí.“
O vynechání gólmana Landona Bowa z kanadské nominace: „Pro nás je to na jednu stranu vysvobození. Pro něj však škoda, bylo by to něco speciálního. I když by jel nejspíš jako trojka.“
O svém návratu do sestavy: „V Litvínově jsem hrál asi tři minuty. Na ledě jsem pořádně nebyl asi tři nebo čtyři týdny, úplně se mi klepaly nohy. Na tréninky jsem nechodil, a když, tak jako trenér v kombinéze. Hlavně nebylo zapotřebí se vracet, hráli jsme dobře. Ale Ziki (Ladislav Zikmund) onemocněl, potřebovali jsme jednoho hráče. Tak jsem šel. Nemáme moc hráčů navíc, vlastně nikoho, jen čtyři lajny.“
O hře ve čtvrtém útoku: „Věděl jsem, že půjdu do čtvrté lajny, kde je cílem nedostat gól. V zápase na nás měli jednu šanci, byla to má chyba. A pak jsem měl příležitost i já. Lekl jsem se toho, jako když mi bylo osmnáct. Nepočítal jsem s tím, že bych ve čtvrté lajně dostal takovou nahrávku. To jsem od Plekyho (Tomáše Plekance) nedostal za celý rok.“ (smích)
