Polanský před novináři přiznal, že ve čtvrtfinále s Pardubicemi se musela třinecká kabina vypořádat s velkým tlakem.
„Všichni od nás čekali, že postoupíme, podvědomě jsme to cítili,“ popisoval rozpoložení Ocelářů během sedm zápasů dlouhé série s Dynamem. Vydřený postup prý mužstvo posílil: „Ožili jsme. Těžko se to popisuje, ale na tréninku to poznáte.“
Pohodu získanou po „povinném“ postupu Polanský a spol. skutečně na hradeckém kluzišti ukázali, nad Mountfieldem dlouho vedli 3:0 a nakonec o tři branky zvítězili.
I díky netradiční trefě veterána s číslem 23 na zádech.
Na Patrika Rybára v hradecké brance jste nečekaně vypálil. Proč jste řešil rodící se přečíslení právě střelou?
Chtěl jsem brankáře překvapit. Viděl jsem, že se nám rodí situace tři na jednoho, kterou bychom mohli nějak hokejově sehrát, ale zase jsem si říkal, že zkusím vystřelit brzo, abych gólmana zaskočil. Chtěl jsem to zkusit, než se postaví do ideálního postoje a zformuje se. Na tréninku sice situace tři na jednoho trénujete, jenže i když to pak sehrajete skvěle, dáte si přesnou přihrávku, tak je taková doba, že brankář dokáže chytit nemožné.
Jak vaše gólová akce vznikla?
Bylo to takové zaváhání před modrou čárou. Říkal jsem si, že rychle vystřelím, třeba se rána ujme. A když ne, tak se puk aspoň odrazí a budeme ještě mít šanci něco sehrát. Padlo to tam, bylo to asi můj druhý gól příklepem v kariéře. Budu si ho dlouho pamatovat, protože příklepem normálně nestřílím.
Neměl byste tedy příklepem střílet častěji?
To nevím, protože na tréninku hrozně rád hraju bago a tam je příklep zakázaný, takže jsem se ho skoro odnaučil. Když je to možné, střílím zápěstím. A příklepem maximálně tak nahazuju puk do třetiny.
Co podle vás rozhodlo o vítězi prvního semifinále? Kde vidíte příčiny třinecké výhry?
Myslím si, že nám strašně pomohla branka v přesilové hře na začátku utkání. To vždycky tým zvedne. Podle mě to byl hrozně důležitý faktor. Navíc jsme zkraje druhé třetiny ubránili oslabení, což nás nakoplo podobně jako ta rychlá branka. Tyto dvě věci dnes rozhodly.
Na začátku druhé třetiny měl Mountfield poměrně dlouhou přesilovku pět na tři, kterou jste přečkali.
Pomohlo nám to. Poté bylo vidět, že tým žije. Druhá třetina se nám díky tomu hodně povedla, gólů mohlo padnout do hradecké sítě ještě více. Chci poděkovat celému týmu za to, jak hrál.
Zase se dvakrát prosadil David Cienciala, hráč ze čtvrté formace. Co na to říkáte?
V hokeji to tak chodí, že každý chvilku tahá pilku. Jsme rádi, že klukům to tam padá. Přes polovinu sezony nás táhl Martin Růžička s Tomášem Marcinkem, teď přispívají zase jiní. V pátek se to třeba opět přehodí, karty se rozhodí jinak a trefí se další kluci. Je jedno, kdo dá gól. Mám radost z chemie v našem týmu a z toho, jak fungujeme. Povzbuzujeme se na střídačce, kluci hrají obětavě a bezvadně pomáhají Šimonovi (brankáři Hrubcovi) v brance.
Je pro vás velkou psychickou vzpruhou, že jste zvládli závěrečné oslabení třech proti šesti?
Nečekal jsem, že budeme ve třech, to se přiznám. Bylo vidět, že to kluci hrozně chtějí ubránit, celá střídačka žila s těmi třemi hráči na ledě. To bylo super, takový okamžik si budeme pamatovat dlouho. Byl to přesně takový krůček, které potřebujete dělat, aby byl tým týmem.
Co čekáte, že předvede Hradec v pátek?
My se musíme dívat na sebe. Mužstvo si musí přenést to dobré z dnešního zápasu do toho pátečního. Pak by to mohlo být skvělé.
David Pospíšil chválí v rozhovoru pro iDNES.cz Oceláře za týmové pojetí. Co vás semklo?
Dívejte se, my jsme měli velice těžkou sezonu, hráli jsme velmi náročnou Ligu mistrů. Myslím si, že právě ta nám pomohla, abychom se naučili zkoncentrovat na jedno důležité utkání. Během roku hrajete základní část a najednou je tam klíčové utkání, ze kterého musíte postoupit, pak zase chvíli bojujete v extralize a zase přijde těžký mač. Díky tomu nebereme jen dny, jak jdou za sebou, ale umíme se připravit na jeden okamžik, soustředit se na jeden zápas. To nám teď pomáhá.
Do hry Třince se vrátila lehkost. Odkud pramení?
V kabině se to strašně uklidnilo, poté co jsme přešli přes čtvrtfinále. My jsme podvědomě cítili, že to od nás každý očekává a že to na 95 procent musíme zkrátka udělat. To z nás teď spadlo. Těžko se něco takového popisuje slovy, ale na tréninku to prostě poznáte. Vrátil se nám elán, ožili jsme.
