„Bylo to padesát na padesát. On udělal pohyb do brány, ale nebyl jsem na brankové čáře, stál jsem na kruhu a spíš jsem doufal, že to je tam. Jistý jsem si nebyl. Jáno to chytil grandiózně, ale zaplaťpánbůh až za čárou,“ popisoval Kováčik.
Pro Liberec to mohl být zákrok sezony, jak jste to viděl vy?
Pro mě to bylo s parádní tečkou. Jsem strašně rád, že to tam prošlo, respektive že puk byl za čárou.
Vypustil jste takovou ránu, že Lašákovi odnesla ruku za čáru?
To ne, on ruku natahoval, ale puk má určitě nějakou rychlost, ruku vždycky trochu odtlačí. Jestli to byla bomba? Nevím. Byla to střela, gólová, vítězná.
Trefil jste puk tak, jak jste chtěl? Kdyby šel o kousek výš, nebyly debaty třeba.
Jasně, to se dá z první perfektně trefit... Člověk se to snaží trefit co nejlíp, ale abych si vybíral, jestli trefím levý nebo pravý vingl, to asi ne. Snažil jsem se to trefit výborně, Krejčík mi to krásně dal a je to tam. To je podstata.
Byl jsi při čekání na verdikt nervózní?
Hlavně jsem chtěl, aby to bylo spravedlivé. Celé finále by mělo být o tom, tak to i dopadlo a jsem rád.
Vy jste hned chvíli na to přidali další gól, položilo to soupeře?
Určitě to přidá, soupeři to ubere na psychice. Bylo to dobré, že během dvou střídání jsme dali dva góly, to sehrálo roli.
Jste jednu výhru od titulu. Musíte teď krotit euforii?
Dnes jsme si říkali, že ještě dva zápasy, teď je to už jen jeden. Je potřeba se na to vyspat.
Může se ještě série zvrtnout?
Nevím. Pokud budeme hrát, jak jsme hráli, a Čilo bude chytat, jak chytá, tak doufám, že se štěstí přikloní k nám a už to konečně zvládneme a ukončíme to. Dál o tom raději nechci mluvit.
Zdá se, že hrajete s čím dál větší lehkostí. Cítíte to také tak?
Nevím, jestli to nazvat lehkostí. Každý dělá, co má, a všichni hrají na maximum. Štěstí se přiklonilo k nám. Od začátku play-off, respektive od zápasu s Chomutovem, jsme si to přiklonili na naši stranu, a to se nám teď vyplácí. Dnes jsme to zvládli, zítra snad taky a ať už je konec.
Překvapuje vás, jak hladce play-off procházíte? Vyhráli jste jedenáct ze třinácti zápasů...
Hladké to určitě není. Soupeř je velmi těžký, vyrovnaný. Zápasy neskončily 5:0 nebo 7:0. Možná se vám to zdá jednoduché, ale není. Dneska to bylo vlastně celý zápas 2:0, pak 3:0 do prázdné. U nich v prodloužení a první zápas o gól. Nechci se opakovat jako na Spartě, doufám, že mi to Hodoníňané odpustí. Uděláme maximum, připravíme se. Není to lehké, ani nebude, oni udělají taky maximum, aby sérii vrátili ještě domů. My to ale chceme ukončit.
