Dlouho to vypadalo, že šťastnější bude jednatřicetiletý Gustaf, ještě v padesáté minutě Plzeň držela vedení. On sám k němu přispěl v 8. minutě. Sáhl do nahození Davida Kvasničky a nasměroval ho přímo do levé šibenice Salákovy branky. Jeho mladší sourozenec nebyl úplně nadšený.
„Ne, radost jsem neměl, tak se nad tím ani nedá přemýšlet,“ přiznal devětadvacetiletý Erik. „Jako brácha mu to samozřejmě přeju a jsem za něj šťastný. Je skvělé, že se trefil, ale nemuselo mu to vyjít zrovna proti nám,“ dodal se smíchem.
Smát se mohl hlavně proto, že závěrečná desetiminutovka i prodloužení patřily Spartě. A on měl na úspěchu domácích zásadní podíl. Za Horákovo vyrovnání přilepili Pražané vedoucí gól, jenž vstřelil Michal Moravčík.
Kladno už není poslední, Kometa porazila Třinec, slaví i Sparta a Olomouc |
Paradoxně plzeňský odchovanec by ale nemohl vyslat svou ránu, kdyby jej skvělou nahrávkou bekhendem od mantinelu nepobídl právě Erik Thorell. Ten proto se svými 178 centimetry nadšeně skákal na obra Moravčíka, který se vzhledem ke své hokejové minulosti z branky moc neradoval.
Když zápas zamířil do prodloužení, roli pobídnutého si užil Švéd. Dostal přihrávku od Filipa Chlapíka a střelou na vyrážečku překonal brankáře Dominika Pavláta.
„Tak nakonec byl lepší, když rozhodl. Škoda, že jsme prohráli, ale když už nám někdo měl dát gól, tak jsem rád, že to byl on,“ reagoval na jeho trefu plzeňský Gustaf.
Bylo vidět, jak měli oba radost, že si proti sobě můžou zahrát. „Už jsme proti sobě dlouho nehráli, byla to zábava a myslím, že jsme si to oba užili,“ říkal spokojený sparťan Erik.
Také po rozhovoru v angličtině chvíli seděl před kabinami s telefonem, aby za ním následně jeho starší brácha přišel a pozdravil ho. Společně s nimi se, už ve švédštině, bavila ještě Erikova přítelkyně. Oba se s Gustafem rozloučili typickým „Hejdå“ a vyměnili si ještě pár úsměvů.
„Bráchové jsou prostě jako nejlepší kamarádi,“ chválil si Erik. „Potkáváme se a zůstáváme v úzkém kontaktu. Já za ním byl v Plzni, on za mnou v Praze. Někdy s sebou vezmeme i přítelkyně... Vím, že jsme tu oba v Česku šťastní, je to skvělá liga, hrají tu dobré kluby. Osobně jsem dosud za všechno tady moc rád a bráchovi přeju samozřejmě také jen to nejlepší.“
Před utkáním si ještě ráno napsali, aby se následně na pár hodin „neznali“. A i jejich rodiče poté na dálku sledovali souboj, který si duo Thorellů z velké části podmanilo.
Erik pak už jen s lehkým pousmáním konstatoval: „Určitě nefandili ani jednomu týmu, prostě fandili nám. Nám oběma... Nemluvil jsem s nimi, ale hádám, že museli být spokojení.“
