"Včera jsme těžko hledali slova chvály, dneska je tomu naopak," zahájil tiskovou konferenci plzeňský trenér Milan Razým. "Chtěli jsme udělat všechno proto, abychom ukázali, že umíme hrát hokej. Jsme rádi, že jsme se do série vrátili, dlužili jsme to sobě i fanouškům," dodal kouč.
Jeho tým byl před nedělním utkáním pod tlakem - fanoušci byli v sobotu nespokojení, s nadsázkou celé město chtělo v neděli oslavit vítězství. V zaplněném hledišti opět byli slavní plzeňští rodáci, před třetí třetinou nastoupili na led pamětníci posledního finále z roku 1992.
Navíc v případě další porážky by Plzeň byla v kritické situaci a sen o titulu by se rozplýval. "Pod tlak jsme se dostali sami, ale myslím, že bylo vidět, že jsme se poučili. Za ten výkon jsme si vítězství zasloužili," řekl zkušený útočník Ondřej Kratěna.
"Neřekl bych, že na nás byl psychický tlak, ale každý si uvědomoval, že zápas musíme zvládnout i kvůli fantastickým divákům," prohlásil Pavel Kašpařík. Ten sice nebodoval, ale přispěl "černou prací" před bránou ke dvěma gólům.
"Nebyla to jen moje práce. Nepřeceňoval bych to. Je to ten styl hokeje, kterým můžu připsět týmu. Před bránou to bolí, nějakou ránu jsem schytal, ale to neřeším, když se vyhraje, bolí to míň. Příští zápas tam budu zase," vzkazuje plzeňský útočník zlínským obráncům.
Kašpařík už na rozdíl od mladších spoluhráčů finálovou atmosféru zažil (dokonce pětkrát), ale před nedělním duelem jim prý nemusel nic vysvětlovat. "Pro nás starší to může být jednodušší, že třeba nejsme tak nervózní, ale uvědomovali jsme si to všichni nezávisle na věku," řekl Kašpařík.
Finálová série je po víkendu vyrovnaná, ale rázem se tlak přesouvá na Zlín. "Oběma týmům pořád chybí dvě výhry. Ale oni budou hrát doma, oni jsou vítěz základní části," upozornil Kašpařík.
