Fanoušci ho neměli rádi, a tak je nechtěl znovu zbytečně dráždit. Filip Pešán však nakonec přece jen kývl na nabídku vedení hokejového Liberce a ujal se zkomírajícího týmu jako hlavní trenér.
„Konkrétní cíl jsem nedostal. Přáním vedení klubu je samozřejmě postup do desítky. Úkolem číslo jedna je však udržet v Liberci extraligu,“ říká nejmladší kouč v extralize.
Vedení prvního týmu jste se v Liberci ujal už potřetí. V čem je to teď jiné?
Jediný rozdíl je v tom, že já sám jsem o dva respektive o sedm let starší oproti svým minulým angažmá. Tým je jedenáctý v tabulce jako vždycky, když jsem ho přebíral, a nachází se v nepohodě. Teď vnímám drobnou změnu v tom, že nebyl odvolán hlavní trenér, ale bohužel kvůli zdravotní indispozici tým opustil. Velmi pozitivně hodnotím, že tým je velmi dobře fyzicky připravený, takže máme na čem stavět.
Neváhal jste s přijetím role hlavního kouče? Situace týmu není zrovna růžová.
Upřímně řečeno váhal. V historii byla negativní reakce libereckých fanoušků na mou osobu a potřetí je dráždit mým jménem by nemuselo být to nejlepší. Na druhou stranu jsem pod smlouvou a dostal jsem od vedení klubu kombinaci nabídky a příkazu na řešení situace. Po nějaké diskuzi a po zvážení všech variant jsem tu nabídku přijal a doufejme, že týmu pomůžu.
ProfilFilip Pešán Hokejový trenér a manažer, 37 let. V roce 2008 byl v pouhých 30 letech jmenován hlavním trenérem Liberce a stal se tak historicky nejmladším koučem v extralize. Poté působil jako asistent trenéra Jiřího Kalouse a v roce 2012 podruhé naskočil na místo hlavního kouče. Letos zamířil na nejvyšší trenérský post v Liberci potřetí, stalo se tak před týdnem, kdy nahradil Rostislava Čadu. Pešán doposud vedl farmu v Benátkách v první lize, v Liberci působí zároveň jako manažer mládeže a asistent generálního manažera. Je také trenérem mládežnické reprezentace do 19 let. V úvodu tohoto roku na sebe upozornil, když se jako trenér Benátek po zápase v Šumperku pustil pěstmi do jednoho z diváků. Více zde a zde. |
Jste připravený na to, že fanoušci by na vás znovu nemuseli reagovat dobře?
Na takovou věc se člověk připravit moc nemůže. Je to velmi nepříjemné. Fanoušci snad budou schopni tu věc přijmout už vzhledem k mému nynějšímu věku i k tomu, že za sebou mám práci v nároďáku a v Benátkách. Neměl jsem důvod se znovu cpát do áčka. Chci pomoct týmu co nejvíc a budu doufat, že to fanoušci přijmou. A když budou chtít, rád s nimi budu komunikovat.
V minulosti vám vyčítali, že jste trenérem áčka z protekce. Co vy na to?
Vůbec nechápu, kde se ty věci vzaly. Žádnou rodinnou protekci jsem absolutně neměl. Majiteli klubu možná připadalo pozitivní, že jsem získal nějaké vzdělání a žil jsem krátce na studiích v Kanadě. Slovo protekce sem ale podle mě nepatří. Doufám, že to fanoušci nebudou brát tak, že Pešánovi zase spadl džob do klína.
Do konce základní části nezbývá moc času. Může nový trenér přinést do týmu něco, co se rychle projeví?
Já doufám, že může. Vliv mého krátkodobého působení byl už při zápase v Třinci vidět v tom, že hráči k němu přistoupili trochu poctivěji a postupem času začali víc bruslit a víc si věřit. Během reprezentační pauzy se snažíme pozměnit herní systém, to by měla být viditelná změna.
Dáte víc šancí mladým hráčům z farmy?
První tah byl Dominik Hrníčko, který s námi odcestoval do Třince. Má za sebou první start, v Benátkách předtím na své mládí podával velmi dobré a stabilní výkony. Je to kluk, kterého bych chtěl v týmu udržet, ale záležet bude jen na něm. Rád bych také, aby se do sestavy promítl obránce Michal Plutnar, protože v Benátkách i v těžkých zápasech, které atakovaly extraligovou úroveň, působil velmi nadprůměrně. Jsou tam i další hráči, kteří mají naučený můj systém, takže v případě selhání nebo zranění některého hráče prvního týmu by se mohli okamžitě zapojit.
Podílel jste se na překvapivém odchodu útočníka Barteka do Karlových Varů?
To, že s námi neodjede do Třince, jsem se dozvěděl v sobotu při odjezdu autobusu. Pro mě osobně to znamená víc prostoru pro dalšího hráče, víc k tomu asi nemůžu říct.
Mohl by se do týmu vrátit obránce Škoula, jenž před časem z rodinných důvodů přerušil sezonu?
Martin Škoula je v úzkém kontaktu s majitelem klubu a generálním manažerem, a proto vím, že šance na jeho návrat je mizivá. Já s ním do týmu nepočítám, a pokud by se vrátil, bylo by to milé překvapení.
Velké liberecké téma jsou tragické přesilové hry. Co s nimi?
Zatím jsme se jich nedotkli, máme za sebou teprve tři dny tréninků. Přesilovky přijdou na řadu po sobotní pauze jako číslo jedna. Hráče na kvalitní sehrání přesilovek máme, jenom u nich nevidím moc velkou ochotu zakončovat. Jsme schopni výborně sehrát založení i různé vzorce, ale není tam výstup směrem do branky. První vlaštovkou byl Šimkův gól v nedělním utkání v Třinci, který vystřelil na branku a Výtisk výborně clonil brankáři. Takže na přesilovkách budeme pracovat a rozhodně budu dbát na zvýšení frekvence střelby.
Říkal jste, že tým je dobře fyzicky připravený. Co je tedy špatně?
Rozhodně se nebudu pouštět do kritiky časů minulých. Kluci nejsou v dobré herní pohodě, protože prohráli několik zápasů s málo vstřelenými góly, to psychice nepřidá. Potřebují odlehčit náladu v kabině.
Jak skloubíte trénování v Liberci s reprezentační devatenáctkou?
Vzhledem k tomu, že domluvu v Liberci mám do konce sezony, je možné, že v případě zájmu svazu bych v dubnu s devatenáctkou absolvoval Turnaj pěti v Břeclavi. Ze současné akce mě vedení klubu omluvilo. Je to jedna z negativních věcí na mém novém angažmá. Mám u devatenáctky rozdělanou práci, která mě nesmírně baví. Mezinárodní hokej mě obohacuje, ale to teď bohužel muselo do pozadí.
Ztrácíte šest bodů na kýžené desáté místo a předkolo play-off. Vidíte jako reálné se do desítky ještě na poslední chvíli probít?
Všichni víme, že určující budou nejspíš dva nejbližší zápasy doma. Pokud je zvládneme, budeme velmi vážně ve hře o desítku. Případný jeden vyhraný zápas nejspíš nic nezmění. Bodů ve hře je pořád hodně a nikdy nevíte, jestli Boleslav neprohraje všech osm utkání nebo my nevyhrajeme šest z osmi. Matematika je nejasná. Můžeme desítku udělat, ale samozřejmě se díváme i na uhrání výsledků s týmy zespoda.
Dostal jste od vedení nějaký cíl?
Konkrétní cíl ne. Přáním vedení klubu je samozřejmě postup do desítky. Úkolem číslo jedna je však udržet v Liberci extraligu.
Jak velký průšvih by byl, kdyby Liberec potřetí za sebou nepronikl do play-off?
Bylo by to další z řady zklamání za poslední roky. Na druhou stranu možná potom bude důvod k zamyšlení nad tím, kam náš hokej směřuje a nastane čas nula pro nějaké změny. Ale já osobně věřím, že tu desítku uhrajeme.