Liberec bojoval o semifinále s Hradcem až do sedmého zápasu, ve kterém padl 1:2. „Úspěch to určitě není, ale na druhou stranu jsme neudělali ostudu a kluci odevzdali všechno, co v sobě měli,“ říká Pešán, který Liberec zřejmě povede i v další sezoně.
Co čtvrtfinálovou sérii podle vás rozhodlo?
Přesilovky. Hradec v nich rozhodl v podstatě všechny zápasy.
Vy jste s některými tresty pro vaše hráče nesouhlasil a kritizoval jste rozhodčí, za což jste byl pokutován. Nelitujete toho zpětně?
Já chci věci v českém hokeji měnit. A dokud budu v pozici, kdy můžu veřejně - byť v poslední době za spoustu pokut - komentovat to, co nás jako český hokej extrémně brzdí, tak to dělat budu. A tím opravdu nemyslím jen rozhodčí, ale obecně hokejovou kulturu.
ZÁPISNÍK: Když hokejový kazatel Pešán místo vody raději víno |
Souhlasíte s názorem vašich hráčů, že Hradec nebyl v sérii lepší, ale měl větší důraz v zakončení?
Ano. Kdo viděl sedmé utkání, tak viděl nádherné zrcadlo celé série. Do třetí minuty jsme měli tři tutové šance - dali jsme tyčku, nedokázali jsme dorazit puk do prázdné brány. Kdybychom dali dva góly, tak teď slavíme postup my.
Který zápas čtvrtfinále považujete za klíčový?
Absolutně jsme nezvládli druhý zápas venku, který jsme pár minut před koncem odevzdali Hradci vlastní nedisciplinovaností. To jsou všechny ty malinké věci, které pak můžou v závěru chybět. Všichni mluvili o zápasu číslo pět, který byl fantastický, a o tom, že jsme pak doma nezvládli zápas číslo šest. Souhlasím. Ale my jsme mohli zvládnout i zápas číslo dvě venku. Jenže my jsme ho místo toho naservírovali Hradci jako na podnose, a to sérii rozhodlo.
Nepřevážil pro Hradec i fakt, že měl víc ostřílených hráčů, kteří ho v play off dokázali táhnout? Koukala, Smoleňáka, Bednáře...
Abych se přiznal, toho jsem se trošku bál. Po pěti zápasech série, kdy jsme vedli 3:2, jsem pořád doufal, že se neprobere Petr Koukal, který je pro mě prototypem vítěze a suverénně nejlepším hráčem Hradce. Pět zápasů tak trochu mlčel, ale v šestém utkání byl totálně dominantním hráčem a v sedmém také. Když máte v týmu Petra Koukala, který ostatní strhne, tak se vám pochopitelně hraje líp. Tím netvrdím, že my žádné Koukaly v týmu nemáme.
Žádná z opor vás nezklamala?
Samozřejmě jsme od několika hráčů čekali víc, ale play off není lehká soutěž, a jestliže někdo zaostal za očekáváním, tak Marek Kvapil to táhl za dva hráče. Je jasné, že všichni jsme mohli být lepší - včetně mě.
Kdo vás potěšil nejvíc?
Filip Pyrochta, který vyrostl v beka úrovně národního týmu. Hrál úžasně nejen co se týče bodů, ale během roku se extrémně zlepšil ve všech činnostech. Nesmím zapomenout na Romana Willa, který se od závěrečné čtvrtiny rozchytal k výborným výkonům a strašně nás táhl. Jen škoda, že zápasy, kdy venku dostaneme dva góly, nedokážeme dotáhnout do vítězného konce.
Zleva trenér Liberce Filip Pešán a jeho asistent Karel Mlejnek v utkání proti Hradci Králové.
Willovy výkony šly nahoru po příchodu dalšího brankáře Januse. Potřeboval konkurenci?
To si nemyslím. Roman chytal v dospělém hokeji poprvé jako jednička, a to není úplně jednoduché. Já jsem v úvodu sezony možná zvolil špatnou strategii, když jsem k němu postavil extrémně mladého gólmana Stezku. Viděl jsem, že se Roman trápí tím, že všechno stojí jen na něm. Když pak přišel Jaro Janus jako skvělý kluk a fantastický gólman, tak se Roman uklidnil. Věděl, že kdyby bylo nejhůř, tak máme dalšího gólmana, který má veškeré kvality k tomu, aby za něj zaskočil.
Během sezony vám to dost drhlo, Liberec byl chvíli dokonce poslední. Kde vidíte příčiny?
Kladli jsme důraz na to, abychom uhráli co nejlepší výsledek v Lize mistrů a stálo nás to hodně sil. Podařilo se nám postoupit až do semifinále, a teprve poté jsme se mohli plně soustředit na českou ligu. A bylo to znát, protože jsme najednou začali vyhrávat. Sezona pro nás od začátku nebyla úplně podle představ, spousta věcí nám šla trošku na levou nohu. Nakonec jsme jen o skóre neskončili v první šestce.
Co dalšího vás brzdilo?
Jednoznačně disciplína. Tři roky po sobě jsme nejtrestanějším týmem ligy, což není náhoda. Spoustu zápasů jsme prohráli v oslabení, a to platilo i o čtvrtfinále s Hradcem.
Proč se vám nedaří disciplínu vylepšit?
Nemůžete mít všechno najednou. Chceme hrát agresivní, emotivní hokej, bavit sami sebe i diváky, a s tím jde ruku v ruce i to, že emoce člověk někdy nezvládne. Doufám ale, že jsme v tom lepší a lepší a kromě druhého zápasu v Hradci jsme ve vyřazovací části emoce drželi.
Vloni po sezoně následoval odchod opor z Liberce. Co letos?
S hráči, kterým končí smlouva, jsem zatím nic neřešil, protože jsem je nechtěl odvádět od hry. Nejsem proto vůbec schopen říct, jestli hráči jako Tomáš Filippi, Martin Bakoš nebo Martin Ševc budou v týmu pokračovat. Je to teď pro mě velmi důležitá práce a náplň několika dalších týdnů.
Liberecký trenér Filip Pešán v zápalu během předkola play off se Spartou
Bude snaha tým spíš udržet, nebo ho ještě posílit?
Kdybychom zůstali v tomhle složení, tak bych byl nadšený, ale já se obávám, že nezůstaneme. Každopádně tým není v troskách, má základní kostru, která bude pokračovat dál. Budeme se bavit, jak tým vhodně doplnit a případně koho přesvědčit, aby zůstal.
Budete se po libereckém vyřazení ještě dívat na play off? A koho favorizujete?
Dívat se na další zápasy pro mě bude asi těžké. Jak jsem říkal, potřebuju se začít starat o to, jak náš tým bude vypadat dál, a nevím, kolik mi na sledování hokeje zbude energie. Mám ale takový „pozitivní“ pocit, že stejně jako loni nebude nikdo schopen porazit Brno.
Kolik sil vás osobně sezona stála?
V součtu s působením u reprezentační dvacítky to byl extrémně náročný rok. Prvním vrcholem byl měsíc světového šampionátu přes Vánoce, pak se člověk vrátí vyčerpaný domů, a teprve ho čekají boje play off ve vlastním klubu. Opravdu to bylo velice těžké a možná se to odrazilo i na výsledcích Liberce v sezoně. Člověk chtě nechtě tříštil energii mezi dva obrovské projekty.
Před rokem jste byl na letním kempu New York Rangers. Plánujete cestu do zámoří i letos?
Do dnešního dne jsem nic neřešil. I kvůli mistrovství světa dvacítek jsem tak vyčerpaný hokejem, že nevidím důvod někam jezdit. Ale možná se pár dní vyspím a nějakou pozvánku nakonec neodmítnu.
Dá se předpokládat, že i v příští sezoně zůstanete v Liberci?
Ano, dá.
