Čtyřikrát musel brát zavděk stříbrem, v rozhodných chvílích ho vždy trumfl protějšek. Předloni i Ondřej Kacetl, kterého Třinec na Willa opět vytáhl v neděli, ve druhém finále.
Tuto sezonu ale třiatřicetiletý gólman nepůsobí, že by se dal čímkoli rozhodit. Naopak je ve špičkové formě. Přináší ještě něco navíc. Předvedl další solidní výkon, vytasil 35 zákroků. A Dynamo s ním po vítězství 4:2 vede už 2:0 na zápasy.
„Roman, to je hodně silný faktor,“ zamýšlí se zkušený kouč i bývalý hokejista Václav Sýkora. „Stačí jen pohlédnout na ta jeho čísla. Je naprosto vynikající. Úžasný!“
Cítit se komfortně, to by byla sebevražda, říká Sedlák. Konflikty? Spíš pro novináře |
Úspěšnost zákroků nad 94 procenty, takřka devět chycených gólů nad očekávání. To jsou statistiky, jaké na východě Čech za čtyři ročníky od návratu z ruského Čeljabinsku ještě neměl. Loni už se přitom musel přemáhat s úsměvem, kterým zadržoval slzy.
„Už je to fakt hodně, bolí to. Hrozně moc to bolí,“ soukal ze sebe po finálové porážce v sedmém zápase od Komety. Rok předtím zažil totéž proti Ocelářům. A s oběma soupeři v boji o zlato nepochodil ani v dresu Liberce (2017, 2019).
Vrcholem ironie se stal ne nijak zásadní turnaj, který Dynamo hostilo během olympijské pauzy. Domácí ve finále proti švýcarskému Bernu vedli, Will ale inkasoval v poslední sekundě a nakonec musel kousat porážku v prodloužení.
Pardubičtí hráči slaví gól ve druhém finále proti Třinci.
„Už mě ta druhá místa fakt nebaví,“ prohodil. A od posledního nezdaru se zdá, že udělal nejvýraznější kariérní posun.
Na začátku tohoto play off měl v prvních dvou domácích zápasech klid, přednost dostal náhradník Subban. Co za překvapivým krokem stálo, se neví. Jakmile se ale Will ve třetím čtvrtfinále mezi tři tyče vrátil, už prostor neopustil.
„Je možné, že mu to pomohlo. A jestli se něco oproti předchozím letům změnilo? Snad jen to, že teď je o ty dny starší,“ pronášel šalamounsky v rozhovoru pro Českou televizi asistent trenéra Václav Kočí.
„Vypadá to, že v pardubické kabině bouchli do stolu a řekli si, že už to musí zlomit,“ míní Sýkora.
Emoce ve finále: Sikora se rval, Růžičku trefili diváci. Žabka hodil lahev na tribunu |
S Willem jsou totiž po posledních dvou finálových nezdarech a pod tlakem zajedno i jeho kolegové. Obecně Pardubice působí jinak.
„Tak houževnatěji, změnili se trenéři, víc si za tím jdou, je to znát,“ snaží se vylíčit Sýkora.
Upozornil zejména na semifinálovou sérii se Spartou, která vrcholila sedmým zápasem. Pohledem obou týmů neoblíbeným. Jak o Pardubicích v průběhu tohoto play off platí, spoléhat se mohou dominantně na dva Romany. Červenka je táhne bodově. V klíčový den ale ležela ještě o něco větší odpovědnost a těžká tíha okamžiku na Willovi.
Na muži, který sám nikdy ani sedmý duel nezvládl, taky při čtyřech pokusech. U toho pátého ale předvedl počin, který se zcela vymykal zavedeným pořádkům. Výhra 1:0. Vychytal nulu! Dorovnal rekord v počtu zápasů bez inkasovaného gólu (13) v samostatné české extraligové historii.
Pardubický brankář Roman Will zasahuje před Matějem Kubiesou z Třince.
„Pokud má tým jako Pardubice ještě takovou podporu navíc v brance, je to už ohromná síla. A jako by se tím sedmým zápasem naladili na sérii s Třincem,“ tuší Sýkora.
Pardubice duel zvládly, získaly první bod po výhře 3:2, byť sami hráči s výkonem nebyli spokojeni a i Will si vybral smolné momenty, zejména po šťastném Flynnově nahození zpoza brankové čáry, kdy se mu puk odrazil za záda.
Že by ale na sobě tento okamžik dal znát? Vůbec, tak jako ho v těsné sérii s Pražany nepoznamenala žádná z porážek.
Sýkora si spíš myslí, že v týmu začalo panovat zdravé klima, které jen potvrzuje sebekritika po výhře.
„Možná je ta jejich obrovská motivace ještě o malinko větší než u Třince, který má v posledních letech bohatou historii. A já myslím, že k titulu by to mělo stačit, i když je Třinec nevyzpytatelný.“
Jedním z klíčů je ale právě opět Will. A zatím si vede výborně.
