„Plzeň nám připomínala Třinec v jeho éře, hrála dobře strukturovaně. I když jsme devadesát procent času tlačili, najednou ujela a udeřila. Jako by to byly nacvičené akce, nejde ani říct, že šlo o náhodné góly,“ uznal Smejkal.
Naopak náhodný se zdál ten jeho. Při závěrečné power play Dynama se s pukem ocitl až na vrcholu kruhu pro vhazování na úrovni obránce Daniela Gazdy. Zkusil ještě jednu z posledních střel, řekli byste si, že zrovna tahle neměla proti skvěle chytajícímu Malíkovi nárok, jenže puk nakonec skončil v bráně – 3:3. Pro Dynamo zdánlivě ztracené utkání mířilo do prodloužení.
Plzeň v prodloužení zlomila lídra. Kometa předvedla velký obrat, Liberec už je druhý |
„I z takových zápasů často urveme alespoň bod. Za stavu 1:3 jsem z nás pořád cítil, že to můžeme srovnat. V tomhle jsme oproti minulé sezoně udělali velký pokrok,“ pochvaloval si Smejkal.
Nakonec našel vysvětlení i pro svoji trefu z neobvyklé pozice: „Na beku jsem v poslední době hodně trénoval, jelikož jsme měli plno v útočných formacích. Zkusil jsem si toho docela dost.“
Měl na to čtyři měsíce. Přesně po takové době se proti Plzni vrátil do sestavy po zranění ruky. „Myslel jsem, že ji mám jenom naraženou. Když jsem pak ale musel na operaci a doktor mi řekl, že to bude na čtyři měsíce, bylo to hrozné,“ povzdechl si.
Jiří Smejkal je po čtyřech měsících zpět v sestavě Dynama. (25. ledna 2026)
Nespecifikovaný problém jej trápil od začátku sezony. „Zranil jsem se na posledním tréninku před prvním zápasem s Hradcem,“ upřesnil. I tak zvládl s bilancí 2+3 odehrát šest z úvodních sedmi kol soutěže.
Pak tělo řeklo dost.
„Hrál jsem pod injekcemi proti bolesti. Ruku jsem ale kvůli tomu moc necítil a nakonec se dostal do stádia, že mě bolela i mezi zápasy. Už to prostě dál nešlo. Než abych se celou sezonu trápil a držel hokejku v podstatě jen jednou rukou, šel jsem to řešit,“ popisoval Smejkal.
Zranění jako motivace
Sice věděl, že v olympijském ročníku čtyřměsíční pauza znamená absenci v drtivé většině zápasů základní části, ale i to bylo vlastně k něčemu dobré. „Vzal jsem to tak, že budu mít čas připravit se na nejdůležitější fázi sezony. Zapracoval jsem hned na několika věcech, udělal jsem maximum,“ doufal útočník Dynama.
První měsíc dva spíš fyzička na bruslích, až potom práce s hokejkou. „Ze začátku to bylo výborné, ale když pak začnete střílet a zjistíte, že to pořád není úplně ono, je to psychicky náročné. Úplně nejhorší byl třetí měsíc,“ přiznal Smejkal. „Na návrat už jsem se fakt těšil, jsem rád, že stihnu ještě pár zápasů před pauzou.“
Podle původního plánu měl hrát až po ní, od doktora však dostal zelenou o něco dřív. „Nechtěl mě do hry pustit dřív než na konci února, ale když věděl, že odehraju tři zápasy a pak si ruka zase odpočine, byl benevolentnější,“ přiblížil Smejkal.
