„Měl jsem z toho takové smíšené, zvláštní pocity. Vždyť Jihlava je víceméně největší třebíčský rival,“ připomíná Vejmelka pikantní příchuť nedávných prvoligových duelů. „Ale musím říct, že mě kluci přijali v pohodě, bylo to bez problémů. Cítil jsem se tam dobře.“
Za Duklu jste v extralize odchytal i čtyři zápasy. Takže podařená mise?
Rozhodně to angažmá mělo smysl, prostor jsem dostal. Byla to nová zkušenost. A musím říct, že mě příjemně překvapilo, jaké tam bylo prostředí, jak k tomu všichni přistupovali.
Nemrzí vás, že ani jeden ze startů nebyl vítězný?
To je taková jediná kaňka na tom mém angažmá. Rozhodně jsem chtěl klukům pomoct k více bodům, než se podařilo. Všechny zápasy byly hrozně vyrovnané a chyběl vždy jen malý krůček, abychom si bodů odvezli víc. Škoda. Myslím si, že jsme hráli super. Jen nám chyběla trocha toho štěstí.
Do Jihlavy jste v polovině prosince odcházel na jeden měsíc. Napadlo vás, že by se vaše angažmá případně mohlo prodloužit?
V průběhu svého střídavého startu jsem zjistil, že do Brna přišel Marek Langhamer. Z toho jsem trošku pochopil, že v Jihlavě nejspíš zůstanu asi déle. Potom se to nějakým způsobem potvrdilo. Byly takové ohlasy, že bych mohl zůstat aspoň do konce ledna. Ale na poslední chvíli, kdy mi hostování oficiálně končilo, se vrátili oba jihlavští kluci z mistrovství světa juniorů. Jak Kuba Škarek, tak Pepa Kořenář. Tím pádem by nás bylo zbytečně moc. Musel jsem se vrátit do Brna a řešil jsem, co a jak bude dál.
V Kometě jste za dvojicí Marek Čiliak – Marek Langhamer nyní asi na pozici trojky, že?
Beru to tak. Moje pozice je teď samozřejmě docela nevýhodná. Ale musím se s tím nějak vyrovnat, chytat pořád dál a co nejlépe. Ať už to bude kdekoliv.
Ve středu jste se do zápasového vytížení vrátil v Třebíči – a vychytal jste vítězství 4:1 v Benátkách. To byl asi příjemný úkol.
Jasně. Vracet se do Třebíče je pro mě vždycky příjemné. Je tam super parta a taková domácí pohoda.
Navíc se Horácké Slavii v poslední době výsledkově daří. Jenže v tabulce zůstává stále na sedmé příčce. Nejsou z toho kluci už trochu otrávení?
Víme, že se nám ze začátku sezony tolik nedařilo. Byli jsme níž než teď. Až postupem času se to zlepšilo. Teď je z toho zlatý střed tabulky. Takže si myslím, že je to optimistické. A rozhodně věřím, že je tam potenciál, aby tým byl ještě výš. A měl výhodnou pozici do play-off.
Jak vás vlastně po návratu z Jihlavy v třebíčské kabině přivítali?
Nějaké narážky samozřejmě proběhly, to jsem i čekal. Odnesl jsem si to pěkně. (směje se) Kluci to rozhodně vnímali taky. Tím to moje působení v Jihlavě bylo ještě specifičtější.
Kdo se do vás při vtípcích nejvíce opřel?
Konkrétní jméno vám asi neřeknu. Ale vždycky někdo začal a ostatní se přidali. Bylo to tak kolektivně.
Horácké Slavii jste pomohl jednorázově, nebo půjde o nějakou delší štaci?
Teď šlo konkrétně o jeden zápas. Další program se bude řešit asi ze dne na den. A nějaký dlouhodobější plán zrovna teď nevím. Těžko říct, jak to bude. Ale počítám s tím, že v Kometě si teď asi – pokud se nic vážného nestane nebo nezmění – jen tak nezachytám. Takže předběžně počítám s tím, že budu k dispozici Třebíči.
Na konci ledna vyprší přestupové období. Nehoní se hlavou myšlenka, že byste požádal o nějakou výměnu? Tak abyste si zbytek sezony užil na ledě?
Ještě sám nevím, jestli bude nějaká příležitost nebo ne. Teď se budu soustředit jenom na hokej. A uvidím, jak se to vyvine všechno. Uvidí se časem.
