Radku, jak si užíváte návrat do Slavie?
Je to super. Přijdete do domácího prostředí, kde jste zažil ty nejkrásnější roky hokejové kariéry. Znáte tam všechny. Je příjemné být zase mezi svými.
Dlouho jste nevěděl, kde budete hrát, teď vás dělí hodiny od prvního zápasu, už ve středu Slavia hostí České Budějovice. Jaké to je?
No, nevěděl... Nějaké nabídky jsem měl, ale nebyly takové, jaké by mě zajímaly a jaké jsem si představoval. A zápas? Nevím, sám jsem zvědavý, jak budu ve středu zvládat.
Po kondiční stránce? Jak jste vlastně trénoval, když jste skončil v Chabarovsku?
Na Slavii s juniory a s dorostem. Úterky a čtvrtky jsem chodil k Frantovi Kučerovi do Letňan. Kombinoval jsem to s posilovnou a s dalšími doplňky, jako je kolo a běh. Doufám, že jsem na sezonu připravený dobře.
Trenér Růžička prohlásil, že začnete ve čtvrtém útoku. Co na to říkáte?
To se prostě nedá svítit. Kluci tady makali celé léto a trénovali v nějakém složení. Já jsem naskočil do rozjetého vlaku. Nebylo by vůči ostatním fér se hned někam cpát. Ale nemám s tím problém.
Máte o to větší motivaci urvat si prostor na ledě kvalitními výkony?
Přesně tak. Někdy prostě musíte ukázat, co umíte, a podle toho dostat čas na ledě.
Ze Slavie jste po předminulé sezoně odešel ve zlém. Jste rád, že přišla druhá šance?
Určitě. S Vláďou Růžičkou jsme se pobavili, domluvili se a jsem rád, že k tomu došlo.
Slavia vyhlásila návrat ke kořenům, k agresivní hře. Těšíte se i proto?
Určitě. Mně tenhle silový fyzický styl svědčí. Ale uvidíme. Spíš to bude horší pro rozhodčí, protože na malém hřišti na Slavii musí pískat trochu jinak než na velkých hřištích. Kontaktů bude mnohem víc. Jak pro nás, tak pro ně to bude složité. Pár zápasů ukáže.
Máte nálepku problémového hráče. I proto se obáváte nepřízně rozhodčích?
Nějaké jméno mám, to je pravda. Ale každý člověk mě bere jinak. Musím se s tím vypořádat a s tím jsem také počítal, když jsem se do Slavie vracel a podepisoval smlouvu.
Jste připravený i na negativní reakce fanoušků?
Mně fanoušci nevadí. Mám je rád. Líp se hraje hokej, když jsou arény plné. Když jste na ledě, tak navíc moc nevnímáte, co se děje. Někdy je to samozřejmě vtipné, ale většinou se tak z pětaosmdesáti procent koncentrujete na svůj výkon. Nehledíte doprava ani doleva.
Teď už se chystáte na sezonu ve Slavii, ale ještě přednedávnem jste neměl angažmá. Jak jste se vyrovnával s nenadálým koncem v ruském Chabarovsku?
Když podepisujete kontrakt do Ruska, tak musíte počítat s tím, že se můžete ze dne na den znelíbit a můžou na vás změnit názor. Bral jsem to sportovně. Nejsem první ani poslední, komu se to stalo. To je hokejový život. Jdeme dál, nemá cenu se ohlížet.
Ale přece jen. V poslední době jste toho zažil dost: vyhazov ze Slavie, potom ze švédského Malmö, v přípravě s Chabarovskem jste stál kvůli zlomené jařmové kosti, pak přišel konec v Rusku. Jak se s těmito pády vyrovnáváte?
Hrozně mi pomohlo Finsko, konec sezony v Ilvesu. Tam je to samo o sobě takové pohodové. Minulý rok jsem tam strávil spoustu času. Člověk si uvědomí spoustu věcí, zapřemýšlí a pracuje na sobě. Hlavně na hlavě a na myšlenkách, které člověka ovládají. Samozřejmě si o všem povídám se známými a lidmi, kteří jsou mi blízcí, a ti mi také hodně pomáhají.
Jaké cíle si dáváte po tom všem do nadcházející sezony?
Já si nemůžu dávat malé cíle. Vždycky si dávám jenom ty nejvyšší. Chci dokázat, že jsem dobrý hráč, že jsem se po všech stránkách zlepšil. S tím do sezony jdu. Nikdy nevypisuju, kolik dám gólů, chci být platný pro mužstvo. A nebudu popírat, že chci dosáhnout nějakého úspěchu. Proto jsem do Slavie šel.
Ale v přípravě Slavie právě neoslnila. Nemáte pochyby o síle mužstva?
To je příprava. Všechno se může změnit prvním zápasem. My Češi máme takovou náturu, že do těchto zápasů nechodíme na sto procent. Trošku mě to mrzí, ale garantuju, že mistrovský zápas bude úplně o něčem jiném. Mužstvo je silné.
